Uška
 
  
Úvodní stránka

 

 Návštěvní kniha
Oko  -  do duše okno
 

praví staré známé moudro charakterizující lidský orgán zraku. Převedeme-li si tato slova do reálu, znamená to, že takový pohled do nitra člověka může být zamřížovaný, šmouhatý, zaprášený, zamlžený, orosený nebo jednoduše úplně zatažený. Jeden z mála národů, kteří se nebojí nechat ostatním nahlédnout do svého nitra, jsou Nizozemci. Jejich okna jsou totiž veliká, čistá a hlavně - bez záclon! V poslední době se i u nás začínají objevovat okna bez zahalení. Přiznám se, že za dlouhých zimních večerů se ráda dívám lidem do oken. Takové okno o majitelích dokáže hodně napovědět. Je to jako pohled do očí. Zvu všechny ty, co mají zájem, nakouknout do mých oken.

            



Jsem ve věku, kdy už mě určitě nic nenutí spurtovat za stále vyšším pracovním výkonem a tak svou energii věnuji hlavně naší malé chaloupce. Trávím zde spoustu času, jak na zahradě, tak při zútulňování našeho bydlení. Ráda nakupuji po bazarech staré předměty, které pak s radostí renovuji a začleňuji  do našeho domova.

        TOPlist

    Fotostránky
    mého muže

Duben 2021



 

Chcete udělat něco proti covidu?
Začněte žít zdravě. Vědecké studie, které se uskutečnily, ukázaly, že je souvislost mezi nadváhou a těžkým průběhem nákazy. To, že si nadváhou koledujeme o těžký průběh covidu a někdy dokonce i smrt, není informace posledních týdnů. Ale něco, co bylo jasné už po loňské jarní vlně nákazy. Za to, že je u nás tolik těžkých případů covidu, které si vyžadují dlouhou zdravotní péči a nezůstávají bez trvalých následků, si můžeme z části i my sami. Velká část z nás dosud kašlala na to, čemu by se dalo říkat zdravý životní styl. Že náš nezdravý životní styl nás může během pandemie stát život, už víme. Proto, až zase budete při zprávách o covidu nadávat na naši neschopnou vládu, zeptejte se sami sebe, co jste vy udělali pro své zdraví, tím i pro vaši osobní obranu proti covidu. Nadávání je trochu jednoduší způsob než něco se sebou dělat. Hlavně nevyžaduje žádnou námahu, žádné znalosti, nic nestojí. Můžete při něm sedět ve vyhřátém pokoji, pojídat u toho šťavnatý bůček a popíjet vychlazené pivo.

U nás se žádné staré prkýnko nesmí spálit. Mám ráda strukturu starého dřeva a občas
ho využiju, když je venku zima a nelze nic jiného podnikat, než se zavřít v dílně.

Existují rostliny, kterým bychom se nejraději vyhnuli. Takto může působit na první pohled kopřiva, která nás při dotyku nemilosrdně popálí. Říká se, že je to zdravé. Důležité je věřit na sílu bylinek, léčba dobrou vírou je nejzdravější způsob léčby. Kopřiva patří mezi rostliny, které bychom měli vyhledávat, byla od pradávna zázračnou bylinou a vždy se využívala v léčitelství. V jarních měsících jsou mladé výhonky nejúčinnější. Zjistila jsem, že když mi na zahrádce neroste nic zeleného, čím by se dal ozdobit talíř, stačí nasekat kopřivy a posypat jimi pokrm.  Myslela jsem, že budou v puse pálit, ale nic takového se nedělo. Kopřivy z naší zahrádky už nebudu vystrnaďovat, nezaslouží si to. Bude jim vyhrazen odlehlý koutek, aby byly vždy po ruce. Určitě je tato preventivní léčba účinnější než léčba objímáním stromů. Asi jste si všimli, že nám přibyl jeden známý vozíčkář. Obecně vozíčkáři lidem nevadí, vždy záleží na konkrétním člověku, který na tom vozíčku sedí.

Co je štěstí? Donedávna jsme si mysleli, že to je muška jenom zlatá, která kol naší hlavy chvátá. Časem zjišťujeme, že to nebude jen o zlatu. Dnes můžeme  považovat za štěstí, že za nás nedělají křížek na Staroměstském náměstí. Štěstí je, když míjíš lékárny, protože tě nic nebolí, míjíš obchody, protože všechno, co opravdu potřebuješ, máš, a jdeš s radostí domů, protože tam na tebe čekají.

Jedna lidová pranostika praví: Nechť si duben sebelepší bývá, ovčákovi hůl přec jen se zasněžívá. Před týdnem jsem na lehátku ležela téměř nahá, dnes se mu obloukem vyhýbám. Duben je prostě takový a domnívám se,  že letos je to i k něčemu dobré. Lidé se nebudou tolik shlukovat, sluníčko je nebude lákat vycházet na procházky. Pandemická opatření se budou i nadále dodržovat bez velkého trápení. Slyšela jsem zpověď mužů, čím je ženy během pandemie štvou. Neustále nakupujeme, nepečujeme o sebe a neustále uklízíme. Kladu si otázku, zda to není tím, že muži jsou doma a teprve nyní vidí, co všechno ženy musí zvládnout. Že by jim vadilo, že je plná lednice se říct nedá, ale nakupování jim vadí. Tak ženy, sedněte místo svých protějšků na gauč a pošlete je nakupovat. Je možné, že lednice bude na prasknutí, naplněna různými lahvemi. Zachovejte klid, nalakujte si nehty, udělejte si obličej a vyjděte ven. Před tím prozraďte svému protějšku, kde jsou čistící potřeby a požádejte jej, aby vás pro jednou zastoupil. Možná ho pak už nebudete štvát, nebo si alespoň přestane stěžovat.

Svátky jara už se blíží, opatření nás však tíží.
Chlapi už jsou ve stresu z uzavřených okresů.
Pánové, jen žádné tlupy! Dodržujte rozestupy!
Pravidla prý platí nová. Pomlázka jen dvoumetrová.
Desinfekce bude nutná, někomu prý celkem chutná.
Zevnitř, zvenku, jak jen chcete, jen tak letos přežijete.
Dámy, letos výprask není, úklid nikdo neocení.
Takže v klidu, žádné zmatky. Přeji krásné klidné svátky.

Přeji pěkné prožití velikonočních svátků. Ať je všude slyšet dětský smích,
ať dospělí bez obav se baví a všichni ať jsou zdraví.

K Velikonocům patří beránek, vajíčka, pomlázka. Vajíčko obsahuje zárodek života, v mnoha kulturách bylo symbolem plodnosti. Pomlázkou se předává zdraví a síla. Lidé si k velikonočním zvykům přidávají další, například koupit si něco nového na sebe, aby je beránek nepokakal. Velikonoce prostě znamenají, že končí zima, příroda se probouzí a konečně začíná jaro. V období koronaviru, kdy téměř nemůžeme ani za vrata našeho obydlí, je zcela zbytečné si něco nového na sebe kupovat. Tedy došla řada na nové oblečení telefonů. I kolo bylo zavezeno do servisu, aby bylo zas jako nové. Já doufám, že v pondělí, až dostanu vyšupáno, obnoví se mi síla a zdraví, tak jak se traduje. Nejspíš čím větší nářez, tím více síly a zdraví. Ještě, že nám ten zvyk poslanci nezakázali alespoň v rodinách.

Jedna z prvních jarních léčivek je trvalkou, která se rychle rozrůstá ze svých oddenků na vlhkých půdách, pasekách, od nížin až do hor. Z oddenkových pupenů vyrůstají na jaře typická žlutá kvítka, která rozzáří louky. Jsou mi mnohem milejší než pampelišky, které na zahradě také sbírám, ale jen proto, aby se nevysemenily.