praví staré známé moudro charakterizující lidský orgán zraku. Převedeme-li si tato slova do reálu, znamená to, že takový pohled do nitra člověka může být zamřížovaný, šmouhatý, zaprášený, zamlžený, orosený nebo jednoduše úplně zatažený. Jeden z mála národů, kteří se nebojí nechat ostatním nahlédnout do svého nitra, jsou Nizozemci. Jejich okna jsou totiž veliká, čistá a hlavně - bez záclon! V poslední době se i u nás začínají objevovat okna bez zahalení. Přiznám se, že za dlouhých zimních večerů se ráda dívám lidem do oken. Takové okno o majitelích dokáže hodně napovědět. Je to jako pohled do očí. Zvu všechny ty, co mají zájem, nakouknout do mých oken.

Náš pan prezident má naplánován rekondiční pobyt v Ústřední vojenské nemocnici, který bude zahájen ve čtvrtek odpoledne do neděle. Nejde o nic akutního, o žádný vážný zdravotní problém, kdy by bylo potřeba nějakého lékařského zákroku. Prezident  byl v nemocnici již 24. září, u lékařů strávil několik hodin. Ředitel Ústřední vojenské nemocnice řekl, že lékaři nenašli žádný zdravotní problém s výjimkou mírné známky dehydratace a „určité únavy“. Prezident později řekl, že kvůli dehydrataci dostane několik infuzí, které mu dodají minerály. Na toto zareagovala šumperská nemocnice: „Jste zdraví, cítíte se dobře, ale uvažujete o krátkém „rekondičním pobytu“ v nemocnici? Pak jsme tím správným místem. Zdravé pacienty máme nejradši! Těšíme se na vás, náš tým lékařů i sester.“ Prezident se vyjádřil, že se nejedná o nic vážného, je to pouze záminka pro odpočinek. Plánuje číst, spát a nenechat se vyrušovat běžnou prezidentskou agendou.
Takže milí spoluobčané, pokud si budete chtít odpočinout, nebudete chtít být rušeny rodinou a budete žízniví, neváhejte navštívit některou z nemocnic. Nedostatek tekutin a minerálů vám bude dodáván infuzí, abyste se neunavili zvedáním sklenice čisté vody, nedej bože polykáním nějakých vitamínů, zakoupených za vlastní peníz. Váš odpočinek bude hrazen z peněz na zdravotní péči, budete se stravovat za státní peníze, lékaři a sestry vás budou opečovávat, protože nemají co na práci. Budete mít čas na čtení denního tisku a třeba si přečtete, že v českém zdravotnictví bude příští rok chybět 26 miliard korun pro vážně nemocné pacienty.

Náš klučík se právě vrátil z té bláznivé záškolácké eko-akce. A hodně naštvaný, jelikož jsme ho tentokráte - už v zájmu ochrany klimatu - nevyzvedli a nechali ho, aby se trmácel domů sám víc než hodinu vlakem a autobusem. U poněkud suchého, ale zaručeně veganského sójového koláče (jen pro něj, my staří a neekologičtí zabedněnci, jsme měli klasické vepřo knedlo zelo), došlo k velkému překvapení. Sdělili jsme mu totiž, že od zítra bude jezdit do školy autobusem. Autobus sice jezdí jednou za hodinu, a on tak bude ve škole o hodinu dřív - ale za dobrý pocit, že šetří planetu, když ho nebudeme zbytečně vozit autem, to přece stojí! Pak jsme mu jěště navrhli, aby místo autobusu jezdil na kole, ale to odmítl. Je to prý u nás hornaté se spoustou stoupání a kromě toho prý bude brzo zima. Pak se ale s jiskrou naděje zeptal, že snad by bylo super, kdyby k Vánocům dostal elektrické kolo. Na náš údiv: “Vánoce? To je přeci naprosto neekologické! Všechna ta barevná světla a CO2, které vzniká při hoření svíček”, se dostavil první pre-pubertální protest, který se až moc podobal trucování z období jeho druhého až třetího roku života. A jak jako elektrické kolo? Copak náš klučík ještě neviděl, jak dopadá krajina v místech, kde se ze země získává ta vzácná hornina potřebná pro akumulátory? Teď sedí u sebe nahoře v pokojíčku při osmi stupních. Naše ekologické svědomí nám totiž ode dneška už nedovoluje v jeho pokoji zbytečně topit. (Pravděpodobně si tam alespoň prsty zahřívá ťukáním SMS o svých “nenáviděných a tak trapných rodičích”, které posílá svým kamarádům přes iPhone.)  A taky jsme mu oznámili, že mu jeho mobil úderem 19. hodiny sebereme. Je totiž nezodpovědné plýtvat elektrickým proudem pro nějaké zbytečné konverzace a zadruhé – ještě jednou jsme to podrobně rozvedli - ta těžba lithia a ekologické důsledky… Jeho protestům proti tomuto vyvlastnění jsme s klidným hlasem oponovali, že iPhone buď obratem darujeme hladovějícím dětem v Africe, nebo prodáme a výtěžek dáme na ochranu deštných pralesů v Jižní Americe. Nicméně pořádně veselo teprve bude od pondělka: To vyměníme jeho značkové oblečení za jutu, vlnu a oděvy z lněné tkaniny. Jeho Nike boty s plastovou podrážkou budou důsledně nahrazeny přírodními holandskými dřeváky (sehnali jsme je čirou náhodou v jednom bazaru). Pokud se pak stále ještě bude vztekat, má možnost konečně pochopit, jakým ekofašistům bez mozku naletěl!
Takže ti děkujeme, Gréto. Inspirovala jsi nás v otázkách výchovy tak, jak to doposud nikdo nedokázal.
Právě jsme volali nahoru na kloučka: “ Broučku náš, my si sjedeme teď do mekáče. Ty máš v ledničce připravený super veganský řepný mls.” Doufáme, že než se k večeru vrátíme, ten zoufalý řev ustane.

Jak bojovat s podzimním splínem
Málo světla, málo energie a ospalost prý patří k podzimnímu období. Toto neplatí pro každý podzimní den, dnes nás čeká sluneční den, teploty dosáhnou 22°C. Žádné výmluvy, že se nám nechce vylézt z teplé postele dnes neobstojí. Svíčky nemusíme rozsvěcet jen večer, i ráno se při světle svíček dobře snídá a mihotavá světýlka nastartují naší prima náladu na celý den. Přeji všem, aby si dnešní prosluněnou a teplou sobotu užili co nejvíce v přírodě a využili energie, kterou nám nabízí slunce.

Nymburk má krásné hradby ze 14. století.
Hradební zeď v délce 1600m obepínala město ze tří stran.

Poslední dobou mám nějak méně času na psaní. Stále jezdíme na kolech. Ono se v pohodě ujede 50 km bez velké námahy, takže využíváme ještě teplé dny na projížďky. Zakoupili jsme i cyklistické oblečení. Náš poslední výlet byl z Rumburku do lázní Poděbrady kolem Labe a zpět po druhém břehu. Sluníčko ještě hřálo, den byl jako vymalovaný, kol na trase bylo méně než v letních dnech. Výjimečně jsme v Poděbradech poseděli nad zmrzlinou místo nad pivem. Dominantu města Poděbrady tvoří zámek, kde se podle některých historiků narodil český král Jiří z Poděbrad. Nejvýznamnějším rokem pro novodobé dějiny města byl rok 1905, kdy při hledání pitné vody byl na nádvoří zámku objeven pramen minerální vody s léčivými účinky. Ochutnala jsem vodu z lázeňského pramene a vůbec jsem nezáviděla lázeňským hostům její popíjení, znám chutnější pití. V lázních se léčí nemoci srdce. Nezapomeňme, že nejlepším lékem na srdce je LÁSKA, a láska má plno podob, liší se pouze tím, koho milujeme.

Vstáváte s úsměvem?
Říká se, že ráno dělá den. Způsob, jakým začnete den, může významně ovlivnit náš elán a náladu po celý den. Stačí si po probuzení vzpomenout na něco milého, veselého a hned se nám vstává lépe. Už pouhé takové pomyšlení způsobí příliv endorfinů a serotoninu, se kterými přichází lepší nálada. A dobrá nálada po ránu navíc zvýší motivaci prožít celý den, tak jak jsme si ho nastartovali. V podzimních dnech se probouzíme do tmy a proto je vstávání v temných ránech mnohem obtížnější než v létě. Nenechme se ovlivnit podzimní ospalou přírodou, podzimními plískanicemi, které nás čekají. Brrr, znáte to, když je venku zima a pošmourno, že by psa nevyhnal. Ale my nejsme psi, kterým prší do kožichu, my to zvládneme s úsměvem na rtech. Protože víme, že vody je v přírodě potřeba, protože víme, že ono se to sluníčko jednou zas ukázat musí.