praví staré známé moudro charakterizující lidský orgán zraku. Převedeme-li si tato slova do reálu, znamená to, že takový pohled do nitra člověka může být zamřížovaný, šmouhatý, zaprášený, zamlžený, orosený nebo jednoduše úplně zatažený. Jeden z mála národů, kteří se nebojí nechat ostatním nahlédnout do svého nitra, jsou Nizozemci. Jejich okna jsou totiž veliká, čistá a hlavně - bez záclon! V poslední době se i u nás začínají objevovat okna bez zahalení. Přiznám se, že za dlouhých zimních večerů se ráda dívám lidem do oken. Takové okno o majitelích dokáže hodně napovědět. Je to jako pohled do očí. Zvu všechny ty, co mají zájem, nakouknout do mých oken.

Mariánské lázně už roky miluji, je to velice pěkné město. Letos jsme navštívili i Park Boheminium, kde je 75 zmenšenin významných staveb. Zmenšeninu zámku Kynžvart jsme osobně překontrolovali s reálem a nenašli žádnou chybu. :-)

Snad žádná z pacientek, která se ve Františkových Lázních léčí s neplodností, nezapomene zajít k symbolu lázní – k soše malého Františka, nahého chlapce sedícího na velké kouli. Kdysi majitel fotoateliéru, který fotil lázeňské hosty, především dámy, vytvořil pověst o léčivé moci malého chlapečka, že dotek na správném místě dámy vyléčí a ony do roka otěhotní. Bylo mi divné chytat tak malého kluka na tom správném místě, ale taky moje přání není otěhotnět, tak jsem ho jen polechtala na nožce.

Hřbitov německých vojáků v Chebu. Něco jsem o něm četla a tak jsem se zašla podívat. Prošla jsem současným hřbitovem, který na mne nepůsobil vůbec dobře. Připadala jsem si jako na střelnici. Plno barevných voskovaných kytek na jednom místě, hroby nacpané těsně u sebe, většinou stejné náhrobky. Ve srovnání s naším vesnickým hřbitovem, jsem byla velmi zklamaná. Náš hřbitov je starý mnoho let, jsou tam veliké hroby s nádhernými náhrobky, se jmény, fotografiemi, profesí zemřelých, někdy i bydlištěm s číslem domu. To jsou staré německé náhrobky, které v některých hřbitovech srovnaly se zemí. Proč? Jde o historii, němečtí obyvatelé tu žili, pracovali i umírali. Takové hroby jsem v Chebu nenašla. Nejspíš byl vymazán kus historie tohoto národa. Pak ale nechápu vojenský hřbitov německých vojáků. Myslím si, že kdyby tento hřbitov byl vybudován o 7 km dál, padlí vojáci mohli být pohřbeni ve své rodné zemi.

Naše jarní putování ve městě Cheb. Krásná stará architektura, krásné čisté město, které turistům má co nabídnout. A to nejen těm, co milují dávnou historii, ale i pamětníkům. Při návštěvě obchodního domu Prior jsem si připadala jak Alenka v říši divů. Pravý socialistický obchodní dům.

Ze zimy jsme přešli do letních teplot, což není nepříjemné. Jaro se letos opět nekonalo. My se rozhodli tyto teplé dny strávit v západočeském kraji, který nemáme moc prozkoumaný. Ale hlavně si vyšlápneme na samý střed Evropy, který v roce 1805 označil Napoleon Bonaparte. Tato oblast byla po mnoho let nepřístupná, neboť se jednalo o hranici s Německem, což byl náš nepřítel. Dnes máme nepřítele někde jinde, takže vstup je povolen a doufám v neponičenou přírodu.

Radost je ve všem, je však třeba umět ji najít. Neustálé negativní myšlenky jsou schopny vyvolat vlnu nepříjemných emocí – špatnou náladu, nespokojenost, úzkost nebo výbuch hněvu. Již Sokrates zastával názor, že emocionální a psychické faktory mohou negativně přispívat k fyzickým neduhům našeho organismu. Pokud necháme negativní myšlenky zasáhnout do života, může se stát, že život budeme hodnotit jako jednu velkou katastrofu. Jak se vymanit ze spárů negativního myšlení?  Na jaře není nic lehčího. Stačí odložit zimní kabáty, vyjít ven a dívat se kolem sebe.

V teplých měsících se ptáčci bez zdroje vody neobejdou. Chci, aby se ptactvo usídlilo na našem pozemku a v sezoně jej pravidelně zbavovalo škodlivého hmyzu. Proto jsem se postarala o to, aby se měli kde napít, případně i vykoupat. Stačilo otočit litinovou nohu od venkovního stolu a bylo hotovo. Myslela jsem, že jim budou dekorativní ptáčci vadit, ale vůbec ne. Vesele se cachtali, nevadila jim ani zima, která u nás o Velikonocích byla a nám ostatním tuze vadila.