Uška
 

 Návštěvní kniha

    Oko - do duše okno
 

praví staré známé moudro charakterizující lidský orgán zraku. Převedeme-li si tato slova do reálu, znamená to, že takový pohled do nitra člověka může být zamřížovaný, šmouhatý, zaprášený, zamlžený, orosený nebo jednoduše úplně zatažený. Jeden z mála národů, kteří se nebojí nechat ostatním nahlédnout do svého nitra, jsou Nizozemci. Jejich okna jsou totiž veliká, čistá a hlavně - bez záclon! V poslední době se i u nás začínají objevovat okna bez zahalení. Přiznám se, že za dlouhých zimních večerů se ráda dívám lidem do oken. Takové okno o majitelích dokáže hodně napovědět. Je to jako pohled do očí. Zvu všechny ty, co mají zájem, nakouknout do mých oken.






       TOPlist

        
           



Jsem ve věku, kdy už mě určitě nic nenutí spurtovat za stále vyšším pracovním výkonem a tak svou energii věnuji hlavně naší malé chaloupce. Trávím zde spoustu času, jak na zahradě, tak při zútulňování našeho bydlení. Ráda nakupuji po bazarech staré předměty, které pak s radostí renovuji a začleňuji do našeho domova.

           ____________________________________________________________________________




 

Zářivé lampionky jsou po usušení krásné i samotně.
V suchém stavu si lampionky uchovávají tvar a barvu, a to i po několik let.

Podzimní truhlíky u nás nebudou již plastové. V nestřeženém okamžiku jsem z dílny pobrala nářadí a vyráběla jsem dřevěné truhlíky z odřezků prken. K mému údivu to skončilo bez úrazu, ale pohroma byla. S plechovkou barvy jsem zašla do kůlny pro nějaký klacík, abych barvu mohla zamíchat. Nevím jak se to mohlo stát, ale plechovka v nestřeženém okamžiku spadla na zem. Nebyla jsem od barvy pouze já a podlaha, nakonec i kuna, která tam v noci šmejdila. Nabarvila si packy a udělala pár bílých stop po trávníku. Podlaha je zbudovaná z cihel, takže asi budu muset pár cihel vyjmout a obrátit, aby po mě nezbyla bílá spoušť.

Luční bouda je nejstarší boudou v Krkonoších. Nebylo možné jí přejít bez povšimnutí. Chvíli jsme poseděli na obědě a museli ochutnat pivo jejich výroby. Bylo opravdu dobré a dodalo energii na další cestu, která se tím pádem stala veselejší :-)

Název tundra pochází z finského slova "tunturi" a používá se pro označení pustých plání na dalekém severu Evropy a Asie. A my ji máme i v Krkonoších. Je prostě krásná :-)

Část cesty je z povalových chodníků, aby se zachránilo území s rašeliništěm. Je to krásné tvrdé dřevo, na kterém se podepsalo počasí. Pokochala jsem se krásou přírodního materiálu.

Sněžka 14. září 2016 - zachtělo se mi vrátit tam, kde jsem jako mladá s lehkostí poskakovala :-)

Gotický chrám v Panském týnci skrývá několik záhad. Neví se, kdo jej nechal stavět a proč nebyl dostavěn. Takže jsem se ocitla mezi mohutnými kamennými stěnami s pohledem do oblak. Chrám stojí v léčivé zóně a ze zdí vyzařuje klid a pohoda. Chrám lidi zklidňuje, navozuje pozitivní energii, optimismus, dobrou náladu, radost ze života... Je pravda, že se mi zdálo jako by se tam svět zastavil. Nikdo tam neběhal, nehulákal, neodhazoval papírky jako na jiných turistických místech. A nejspíš vzhledem k tomu, že já mám optimismu a radosti ze života dostatek, mi nabídl plnou náruč energie. Před návštěvou tohoto místa jsme plánovali výlet na Sněžku, já s obavou, zda tam ještě vylezu. A nyní se nemohu dočkat.

Cesta nás zavedla do obce Peruc, kde je muzeum české vesnice. Třípatrová budova s krásnou starou veteší. Mají to moc pěkně naaranžované a nikdo vás neokřikuje, že se dotýkáte. Takže jsem si prohlídku opravdu užila.

A protože jsem maniak na boty a takové ještě nemám, tak jsem si tyto musela vyzkoušet.  Chodit se v tom asi moc nedalo, ale určitě byly praktické. Myslím, že když selka v nich ráno šla po kamenném zápraží do chlíva, tak to bylo jako by celému dvoru dala klapáním najevo, že je čas k snídani a konec povalování.

Už dlouho jsem neseděla ve školní lavici.



 


 

Ajka
Bára
Bianka
Country
Foto

Janka
Lenka H.
Lennka
Marta
Marionneta
Magdík
Mokopa

Persbo
Pradobroty
Radunka
Sar
Sharka
Vintagepiken