Uška
 
  
Úvodní stránka

 

  Návštěvní kniha
Oko  -  do duše okno
 

praví staré známé moudro charakterizující lidský orgán zraku. Převedeme-li si tato slova do reálu, znamená to, že takový pohled do nitra člověka může být zamřížovaný, šmouhatý, zaprášený, zamlžený, orosený nebo jednoduše úplně zatažený. Jeden z mála národů, kteří se nebojí nechat ostatním nahlédnout do svého nitra, jsou Nizozemci. Jejich okna jsou totiž veliká, čistá a hlavně - bez záclon! V poslední době se i u nás začínají objevovat okna bez zahalení. Přiznám se, že za dlouhých zimních večerů se ráda dívám lidem do oken. Takové okno o majitelích dokáže hodně napovědět. Je to jako pohled do očí. Zvu všechny ty, co mají zájem, nakouknout do mých oken.

            



Jsem ve věku, kdy už mě určitě nic nenutí spurtovat za stále vyšším pracovním výkonem a tak svou energii věnuji hlavně naší malé chaloupce. Trávím zde spoustu času, jak na zahradě, tak při zútulňování našeho bydlení. Ráda nakupuji po bazarech staré předměty, které pak s radostí renovuji a začleňuji do našeho domova.

        TOPlist

    Fotostránky
     mého muže

           ______________________________________________________________________________________________

Květen 2017


 

A pokud se nedaří najít cestu zpět, zajedete za hadem a hned víte kterým směrem se dát. Had je záhadné a magické stvoření na důležité křižovatce cest a vždy zná směr. Pro jistotu dostal ode mne pusu v naději, že se promění v krásného prince s kočárem a odveze nás domů. Ale nestalo se. Možná příště. Říká se:  kdo si počká, ten se dočká.

Všechny cesty někam vedou, jedna z nich vede k nám domů. Stačí ji jen najít.

Dnes u nás bylo velké stěhování. Kdysi jsem zakoupila starý, litinový a pořádně těžký mandl. Použila jsem jej jako dekoraci v patře chalupy. Ale poslední dobou nemám ráda dekorace. Předměty, na kterých se jen utírá prach. Myslím si, že by i staré věci měly sloužit a zároveň krášlit. Proto mandl byl přestěhován tak, aby byl funkční. Hlavně ubude žehlení a to je sen asi každé hospodyňky.

Česko zachvátila žloutenka

Pro starověké národy byly luštěniny naprosto nezbytnou součástí jídelníčku, protože jsou důležitým zdrojem bílkovin  a vlákniny. Dnes se však na talířích objevují jen zřídka. U mne se poslední dobou na jídelníčku objevují dost často. Proč? Chuti prostě neporučíš. Když mám chuť na luštěniny, tak si je dám. Když je chuť na čokoládu, tak si ji dám. Nemám promyšlený jídelníček, nemám potraviny, kterým se vyhýbám, snažím jíst trochu lehčí jídla. Odvykla jsem omáčkám, knedlíkům, bůčku :-)

Skutečně se náš věk prodlužuje?
Již několik měsíců se zabývám svým rodokmenem. Zjistila jsem, že pocházím z oblasti, kde bylo soužití Němců s Čechy po staletí přirozené a že moji předci pochází i z Německa. Z mnoha důvodů byl zdigitalizován a nám přiblížen život předků v pohraničí. Vzájemné soužití Čechů a Němců bylo a je poznamenáno dějinnými událostmi a z nich vyplývajících nejasností. Proto nám dali na internet matriky od roku 1539 a já měla to štěstí, že jsem se o nich dozvěděla. Strávila jsem mnoho času hledáním svých předků. Za ten čas jsem se naučila číst i písmo, které se mi na první pohled zdálo nečitelné. Moji předci se jmenovali Blahauth, Blahaut a nyní snad už konečné Blahut. Jeden praděda se při narození jmenoval Frydrych, ale když se ženil, byl už Fridrich. Z mojí babičky Johany udělali matrikáři Janu. Nevím, zda na nařízení českých úřadů nebo z vlastní iniciativy pomalu počešťovali staré rody. Nejsem zatím u konce svého hledáním, ale zjistila jsem, že umřelo mnoho dětí  našich  předků, ale staroušci se dožívali hodně vysokého věku. Proto si kladu otázku, zda se skutečně lidský věk prodlužuje. V průměru nejspíš ano, ale u jednotlivců jsem na pochybách. Díky vědeckým pokrokům se dají vyléčit nejen dětské nemoci, dříve smrtelné. Ale jak je to s našimi životy dnes?  Konzumujeme plno potravinových náhražek, plno chemikálií nejen v jídle, v ovzduší a v kosmetice. Zažíváme plno stresů v práci, kde se snažíme podávat stále vyšší výkony. Rodiny již nežijí pohromadě nebo v blízkosti, aby si příbuzní mohli pomáhat. Za svůj život jsme vystaveni mnoha nezdravým faktorům, které nám život zkracují s vědomím, že na konci života nás napojí na přístroje, aby nám ten život už k nežití prodloužili.
Ano zažíváme čas hojnosti, cestování, užívání si života. Ale za jakou cenu?
A tak si pokládám otázku, zda bych chtěla žít životem našich předků nebo život současný? Neznám odpověď, ale vím, že musím žít v této době, i kdybych se rozhodla jinak.

Studené ráno v Českém středohoří

Dnes jsem si vzpomněla na letní dovolenou s fazolovou polévkou vařenou ve středomořské kuchyni. Vzpomínka byla tak intenzivní, že jsem se rozhodla udělat tuto polévku k obědu. Ale nebyly namočené fazole a to je u této polévky velký problém. Překážky jsou od toho, abychom je překonaly. A mlsná mne donutila k improvizování. V zásobách jsem našla konzervu naložených rajčat, fazole naložené v tomatové omáčce, vývar od Vitany a už se vařilo. Nakrájela jsem cibuli na větší kousky, osmahla na sádle, přidala nasekaný česnek, nakrájenou slaninu. Vše chvíli orestovala, zaprášila moukou, červenou paprikou a zalila vodou s vývarem. Nakonec jsem přidala nakrájenou červenou papriku a zelené fazolové lusky  z mrazáku. Dochutila solí, chilli, posypala zeleným a už jsem si mohla pochutnávat na letní polévce, která byla hotová během chvilky. Jistě, že to není podle posledních trendů ve vaření, ale jak rychle nakrmit nedočkavé chuťové pohárky, které odmítají počkat do druhého dne.  Podle rčení vlk se nažral, koza zůstala celá.

Život na vesnici láká stále více lidí z měst. Každý si představuje prostředí vhodnější pro růst a vývoj svých dětí, poklidné lenošení na zahradě, odpolední pokec se sousedy u hrnku kávy. Ale skutečnost se trochu liší od těchto představ. Pokud jste si pořídili chalupu pro volné chvíle, tak z vašeho slovníku slovo volná chvíle naprosto vymizí. Zjišťujete, že chalupa, která se zdála před koupí zcela ideální, má plno závad. Začínáte trávit víkendy se zedníky z okolí, kteří se tváří jako všeumělové. Nakonec zjistíte, že všeumělové vůbec nejsou a běžíte dokoupit zásoby piva, protože spotřeba je mnohem vyšší než se dalo předpokládat. Uvědomíte si, že mít dvě domácnosti je náročné na údržbu a pokud muž nemíní pomáhat manželce, tak se z manželky a matky stává uhoněná ženská, která má daleko ke spokojenému posezení u kávy se sousedy. Tedy, pokud se nějaký takový soused na pokec najde, protože starousedlíci nemají přespolní v lásce. Jejich náklonnost si musíte získávat posezením v místní hospůdce. Pokud hospoda byla zrušena, tak postáváním s lahví piva před místním obchodem. Jestliže na vsi byl zrušen místní obchod i nedělní fotbalové čutání, máte těžkou pozici. Nakonec se stejně dáte dohromady s nějakým chalupářem od vedle. Řeč se vede většinou o práci, takže z posezení vás bolí hlava z toho, co vás ještě čeká za práci jak na chalupě, tak na zahradě. Pokud máte malé děti a vychovávali jste je v městském prostředí, tak jim lezení po stromech a  přes cizí ploty nic neříká a začnou se nudit. Tráví dny u počítače, stejně jako to dělaly ve městě. Jejich vývoj se nikam neposune, spíš budou otrávenější neustálými přesuny z bodu A do bodu B, protože  chalupaření pro ně nemá to kouzlo jako pro vás. Ale když toto všechno vydržíte, děti odrostou a odejdou za svými životy, nastanou šťastné chvíle. Ráno vstanete, podíváte se z okna na modrou oblohu, dáte si snídani na zahradě, uvaříte oběd z výpěstků z vlastní zahrady, vytáhnete kolo, abyste zkontrolovali blízké i vzdálenější okolí, občas vyplejete a zalijete záhon, posekáte trávu, která vám dnes už voní… Prostě jste odměněny za to, že jste ty těžké začátky přetrpěli a věřte, že to stojí za tu námahu.

Karel Hynek Mácha napsal: Byl pozdní večer – první máj – večerní máj – byl lásky čas...
Nevím kde je chyba. Několik desítek let se mluví o oteplování podnebí. Dnešní večer, 1. května, člověk ve večerní čas  nemá vůbec pomyšlení na lásku. Spíš myslí na to, aby se po západu slunce, co nejdříve dostal k sálajícím kamnům.