praví staré známé moudro charakterizující lidský orgán zraku. Převedeme-li si tato slova do reálu, znamená to, že takový pohled do nitra člověka může být zamřížovaný, šmouhatý, zaprášený, zamlžený, orosený nebo jednoduše úplně zatažený. Jeden z mála národů, kteří se nebojí nechat ostatním nahlédnout do svého nitra, jsou Nizozemci. Jejich okna jsou totiž veliká, čistá a hlavně - bez záclon! V poslední době se i u nás začínají objevovat okna bez zahalení. Přiznám se, že za dlouhých zimních večerů se ráda dívám lidem do oken. Takové okno o majitelích dokáže hodně napovědět. Je to jako pohled do očí. Zvu všechny ty, co mají zájem, nakouknout do mých oken.

Je před námi třetí adventní týden. Třetí zapálená svíčka naznačuje, že Vánoční svátky jsou téměř na dosah. Jsme připraveni na mrazivé dny, ale zatím  nezmrzly ani rostlinky v truhlíku za oknem. V našich končinách máme stále jen nepatrné noční mrazíky, bez sněhu.

Náš největší sedmiměsíční poklad

Druhá adventní neděle, bronzová, nás upozorňuje na to, jak rychle ubíhá předvánoční čas.

Adventní čas, připraví nás na chvíle vánoční

Tímto heslem se řídí všechna obchodní centra již od měsíce října. Nevadí mi to. Už říjen je pro mne čas nakupování dárků bez front a stresů. Koledy si v obchodech užívám. Vím, že k nakupování dárků patří. Myslím, že vánoční koledy v obchodech nejvíc vadí zaměstnancům. Kdybych měla poslouchat vánoční písně celé tři měsíce, asi bych je pod stromečkem nepustila.
Letos bude nejkratší adventní doba za poslední roky. První adventní svíčku zapálíme 2. prosince a poslední pak 23. prosince. Máme pouhých dvacet dva dnů na přípravu Štědrého dne, který by měl být nejkrásnějším dnem v roce. Dle tradic by 2. prosince měly mít všechny domácnosti adventní věnec. Jenže ty kupované věnce jsou většinou tak překombinované, že mám dojem, že se jedná o výprodej věnců dušičkových. Zjistila jsem, že čtyři svíčky se dají posadit kamkoliv. Chce to jen vlastní fantazii. Když už máme jakoukoliv výzdobu se čtyřmi svíčkami doma, měli bychom zajít 4. prosince na větvičky Barborky. Pokud větvičky rozkvetou ve správný čas, děvčatům to předpovídá svatbu. Ano, byla jsem děvče, svatbu už jsem jednu měla a další neplánuji. Přesto zajdu uříznout pár větviček. Dne 5. prosince je na řadě Mikuláš. Kdysi krásný čas, kdy jsem se převlékala za čerta. Dnes bych se už neodvážila. V čase dělobuchů, petard a rozzuřených čertů, se raději držím v teple domova. Po Mikuláši přijde čas vánočního pečení. Dříve se do vánočky zapékala mince. Dnes bych to ani nezkusila. Tenkrát se za zubaře neplatily takové částky jako dnes. V každé chalupě měly nějaké kleště, které zubaře zaručeně nahradily. A již tu bude 13. prosinec, den svaté Lucie, která trestá nepořádek v domácnosti. Chápu ji, kdybych měla tu moc, také bych nepořádek trestala. Mám ráda svůj domov a nevadí mi, když mu musím věnovat trochu lásky. Nakonec nás čeká 24. prosinec a zdobení vánočního stromečku. Dříve se stromek zavěšoval špičkou dolů. Dnes je jiná doba. Dnes se stromek hází špičkou dolů z oken panelových domů. O úklid se vždy někdo jiný postará.
Ano i tak se dá popsat advent pro nás dospělé. Ale jsou tu ještě děti, pro které tyto svátky nejsou svátkem konzumu. Takže nám nezbývá nic jiného, než se s radostí naladit na jejich vnímání a připravit jim krásné Vánoce, aby se jim ta jejich očka krásně rozzářila, aby se vždy těšily na ten čas vánoční, aby převzaly všechny staré zvyky.