praví staré známé moudro charakterizující lidský orgán zraku. Převedeme-li si tato slova do reálu, znamená to, že takový pohled do nitra člověka může být zamřížovaný, šmouhatý, zaprášený, zamlžený, orosený nebo jednoduše úplně zatažený. Jeden z mála národů, kteří se nebojí nechat ostatním nahlédnout do svého nitra, jsou Nizozemci. Jejich okna jsou totiž veliká, čistá a hlavně - bez záclon! V poslední době se i u nás začínají objevovat okna bez zahalení. Přiznám se, že za dlouhých zimních večerů se ráda dívám lidem do oken. Takové okno o majitelích dokáže hodně napovědět. Je to jako pohled do očí. Zvu všechny ty, co mají zájem, nakouknout do mých oken.

Náročné cesty často vedou do krásných míst
Jak praví staré pověsti, za svítání vystoupil praotec Čech na vrchol hory Říp, přehlédl krajinu a řekl: To je ta země zaslíbená, zvěře a ptáků plná, medem oplývající. I my jsme se jednoho dne ráno rozhodli vystoupit na tuto horu, netušíc, že je zasněžená. Cestu nahoru jsme zvládli v pohodě, dolů už to bylo mnohem náročnější. Po cestě denně projde mnoho turistů, cesta je zledovatělá, celkem nebezpečná. Ale byla to nádherná procházka na čerstvém vzduchu a o to nám šlo. Provětrat si plíce, trochu promrznout, trochu pohlédnout na tu naši zem z výšky.