praví staré známé moudro charakterizující lidský orgán zraku. Převedeme-li si tato slova do reálu, znamená to, že takový pohled do nitra člověka může být zamřížovaný, šmouhatý, zaprášený, zamlžený, orosený nebo jednoduše úplně zatažený. Jeden z mála národů, kteří se nebojí nechat ostatním nahlédnout do svého nitra, jsou Nizozemci. Jejich okna jsou totiž veliká, čistá a hlavně - bez záclon! V poslední době se i u nás začínají objevovat okna bez zahalení. Přiznám se, že za dlouhých zimních večerů se ráda dívám lidem do oken. Takové okno o majitelích dokáže hodně napovědět. Je to jako pohled do očí. Zvu všechny ty, co mají zájem, nakouknout do mých oken.

Nějaký čas jsem zde nebyla, užívala jsem si narychlo sjednané prázdniny s vnuky, kdy jsem zjistila, že bez blogu a počítače se mi žije lehčeji. Myslím, že jaro je ten správný čas na taková rozhodnutí. Člověk byl stvořen k pohybu a je škoda prosedět hodiny u počítače, když nás k tomu nic nenutí. Téměř třináct let jsem zde psala své postřehy ze života, dávala fotografie. Nyní jsem se rozhodla pro soukromější ukládání fotografií, kde budou zaznamenány společné chvíle strávené se širší rodinou, které jsem na blog dávat nechtěla. Rozhodla jsem se ukládat vzpomínky na svoje žití jednodušším a soukromějším způsobem.
Loučím se se všemi, kdo v dobrém pravidelně navštěvoval můj blog. Ať to jsou návštěvníci z Ameriky, Švédska, Slovenska, z MPSV nebo ze sousední vsi. Počítadlo vás odtajnilo, ať jste chtěli nebo nechtěli. Všechny tyto pravidelné návštěvníky jsem brala jako zvané hosty. O všech jsem měla přehled z počítadla blogu, které ukazovalo, kdo kdy nakoukl, jak se dlouho zdržel, kdo přišel nový. Ukázalo, kdo netrpělivě očekává nový příspěvek a nahlíží několikrát denně. Ukázalo, kdo chodí pozdě spát a před spaním pravidelně nakukuje na blog.
Není proč smutnit, vždy když něco končí, něco nového začíná. Život jde dál ve šlépějích, které jsme si zvolili. Ke zdárnému životu si musíme uvědomit, že nejsme víc než kdokoliv jiný, říká se tomu POKORA, že dokážeme čelit nepříjemným situacím, říká se tomu ODVAHA, že není potřeba reagovat na všechny hlouposti druhých, říká se tomu MOUDROST.
Za pár dnů budeme všichni slavit jarní svátek. Přeji štěstí a zdraví, dělejte vše, co vás baví. Šťastné a pohodové Velikonoce přeje Uška ♥♥♥

Z níže uvedeného těsta jsem napekla i sladké rohlíčky, plněné nutelou. Chtěla jsem vyzkoušet jak chutná rumové máslo na pečivu. Stačí utřít cca 120 g moučkového cukru s 90 g másla a přidat pár lžic rumu. Kolik toho rumu, záleží jen na vaší chuti ☺ Počasí nedovolí dlouho pobýt venku, nezbývá nic jiného než se zavřít v kuchyni. Zahrada a zedničení musí počkat.

Kynuté rohlíčky
Zkusila jsem se řídit radou zkušených a nedávat droždí do hrnku s mlékem, neboť jak řekl pan Maršálek, droždí tím ztrácí na síle. Musím potvrdit, že nejde o žádný výmysl, těsto bylo naprosto vynikající. Upekla  jsem rohlíčky plněné nastrouhanou nivou a tvrdým sýrem. Kdo chce vyzkoušet, zde je recept na těsto: 500 g hladké mouky, 250 ml mléka, půl lžičky soli, tři čtvrtiny droždí, 2 lžíce cukru, 1 vejce, 1 žloutek, 150g másla. Do mísy dáte vlahé mléky, droždí, cukr, a trochu mouky. Přikryjete a čekáte, až se droždí zaktivuje. Následně přidáte ostatní přísady. Je dobré dávat suroviny stejně teplé, rozpuštěné máslo nesmí být horké. Stačí řádně vymíchat a je hotovo. Na těsto nespěchat, což je u kynutého těsta důležité.

Přečetla jsem si doporučení, že stačí jedenáct minut chůze denně a lze tím zabránit každému desátému předčasnému úmrtí. Vědci mají většinou pravdu, založenou na dlouhodobém zkoumání. Je jen otázkou zda bychom se dostali do správného pořadí, abychom byli zrovna ti desátí přeživší a nedopadli jako těch devět předcházejících. Již v lednu jsem si zakoupila boty určené pro chůzi v přírodě, aniž bych věděla o tomto vědeckém výzkumu. O jejich koupi rozhodla barva. Jsem nakažená Eliščiným výběrem všeho, co jsme spolu kdy zakoupily. Vždy pro výběr byla zásadní barva, holky přeci nosí růžovou ☺ Konečně mám doma obuv v odpovídající barvě ke svému pohlaví, ale zatím jsem si v nich nevyšla. Nejen proto, že venku je stále blátivo a botky by ihned změnily barvu, ale asi i proto, že v tomto počasí si raději libuji na gauči a užívám si svoji lenivosti. Lenost je přirozená lidská vlastnost a někdy bývá i užitečná. Lenost motivuje lidi k hledání jednodušší cesty k požadovaným výsledkům. Lidé využívající svoji kreativitu a inteligenci k tomu, aby se vyhnuli tvrdé práci, hledají způsob, jak si vše zjednodušit. A to právě v tomto období činím. Došla jsem k závěru, že dříví se může řezat i prázdninách, a kluci, kteří se vrátí z Ameriky, budou rádi za takovou práci, neboť celý rok pracovali pouze hlavou ☺

8. březen – MDŽ
 Muž, na rozdíl od ženy, je tvor železných zvyků. Nezatluče hřebík dříve, než najde kladivo. Žena uchopí botu nebo paličku na maso a hřebík je tam, kde ho chtěla mít. Jsou i další výhody žen:
 - špatnou náladu si umí vylepšit párem nových bot
 - podle statistik bude žít o sedm let déle než její manžel
 - nemusí umět vyměnit kolo
 - soboty dokáže trávit i jinak než se slavnými fotbalisty a hokejisty
 - nemusí se stydět, když se v kině rozbrečí
 - nemusí se bát, že v posteli selže
 - při čůrání na veřejné toaletě ji nikdo neočumuje
 - špatnou náladu a záchvaty žravosti může svést na menstruaci
 - cítí první pohyb svého dítěte, nemusí se bát, že její dítě vůbec není její
 Jak vidíte, byl ženám dán dar samotnou přírodou. Rozhodně sofistikovanější než červený karafiát, který nám muži v tento den dávali, když se MDŽ ještě slavilo na pracovištích ☺

Včera jsme si zajeli na nákup a nestačili jsme se divit, jak někteří lidé jsou omezení. Pán mezi 40 až 50 lety, bylo těžké u něj odhadnout věk, neboť byl otylý, dýchavičný a neupravený, nám řekl, že důchodci by neměli jezdit autem, ale chodit pěšky. Co způsobuje tuto nenávist? Možná pomyšlení, že mladí mají do důchodového věku daleko, možná se ho ani nedožijí, přesto musí odvádět z platu peníze na důchody. Možná neustále zveřejňování statistik jak se důchody zvyšují, uvádějící kolik pracujících musí přispívat na jednoho důchodce. Zákonodárci dnes z lidí v důchodovém věku dělají pouhá obtěžující čísla, rozeštvávají společnost, vyvolávají nenávist mezi generacemi. Poslanci nyní projednávají zákon o snížení valorizace důchodů, aby zalepili díru v rozpočtu. Rozhodli se změnit zákon, důvod si našli. Loni nevěděli, že inflace bude nadále stoupat a proto se snaží změnit již platný zákon. Chtějí tak rozhodovat ve stavu legislativní nouze, ve zkráceném jednání přesto, že takto mohou jednat pouze za mimořádných okolností, kdy jsou zásadním způsobem ohrožena základní práva a svobody občanů nebo bezpečnost státu, kdy státu hrozí značné hospodářské škody. Zákonodárci, kteří tvoří zákony, je sami porušují, ve sněmovně pak šaškují, hádají se. Já neřeším to, zda mi vyplatí v tomto roce o sedm tisíc víc nebo míň, ale jako problém vidím v nedodržování zákonu o jednacím řádu Poslanecké sněmovny. Každé nedodržování zákonů by mělo vyvolat určité následky. Jsem zvědavá, jak se k tomuto postaví prezident, případně soud. Je to jedna velká detektivka s otevřeným koncem ☺