Uška
 

 Návštěvní kniha

    Oko - do duše okno
 

praví staré známé moudro charakterizující lidský orgán zraku. Převedeme-li si tato slova do reálu, znamená to, že takový pohled do nitra člověka může být zamřížovaný, šmouhatý, zaprášený, zamlžený, orosený nebo jednoduše úplně zatažený. Jeden z mála národů, kteří se nebojí nechat ostatním nahlédnout do svého nitra, jsou Nizozemci. Jejich okna jsou totiž veliká, čistá a hlavně - bez záclon! V poslední době se i u nás začínají objevovat okna bez zahalení. Přiznám se, že za dlouhých zimních večerů se ráda dívám lidem do oken. Takové okno o majitelích dokáže hodně napovědět. Je to jako pohled do očí. Zvu všechny ty, co mají zájem, nakouknout do mých oken.

 

       TOPlist

 úvodní stránka




Jsem ve věku, kdy už mě určitě nic nenutí spurtovat za stále vyšším pracovním výkonem a tak svou energii věnuji hlavně naší malé chaloupce. Trávím zde spoustu času, jak na zahradě, tak při zútulňování našeho bydlení. Ráda nakupuji po bazarech staré předměty, které pak s radostí renovuji a začleňuji do našeho domova.

           _______________________________________________________________________________

Všem ženám přeji, aby po svém boku měly takového muže, na kterého je spolehnutí, který je oporou a neuteče před problémy a který je má rád. Díky takovým mužům si více věříme, cítíme se krásné, šťastné, žádoucí a milované a s jejich podporou se nám životem kráčí mnohem lépe :-)

Víte, že darované jmelí má obdarovaného ochránit od nemoci, přinést do domu spokojenost a štěstí? Čím víc bude mít větvička bobulek, tím více štěstí v příštím roce bude. A zrovna na mé narozeniny, když jsem otevřela dveře, visel na klice svazek jmelí, ostatně tak jako každý rok. Dříve jsem nevěděla od koho, dnes už vím :-)

   

Mám tu recept pro ty, co po vánocích nebudou chtít sladké ani vidět. Do propláchnutého a pořezaného kysaného zelí přidáme sůl, pepř a ďábelské tousty. Dvě listová těsta nakrájíme na kousky, rozválíme do obdélníků, přidáme zelí a zabalíme. Pomažeme rozšlehaným vejcem, posypeme hrubozrnnou solí a kmínem. Upečeme prudčeji ve vyhřáté troubě a je hotovo. Chutnalo to i Nanynce. Třeba to bude péct tam za mořem.

Klíčů existuje mnoho druhů, jsou lidé, kteří klíče sbírají a jiní zase ztrácejí. Každý klíč má nebo měl svou vlastní klíčovou dírku. Odemkneme–li dveře, pootevřeme nebo vejdeme, vstoupíme, vtrhneme a jsme na prahu něčeho, v tom daném okamžiku nového. Může se to opakovat každý den a přitom to souvisí vždy s něčím novým. Za dveřmi se může ukrývat mnohé… A mým předčasným vánočním dárkem pro vás je klíč ke štěstí. Štěstí může být jen náhoda, ale často záleží na tom, zda jej někdy nenecháváme proklouznout kolem sebe. A tak se pečlivě rozhlížejte, určitě tam někde kolem vás krouží a jen čeká, kdy jej chytnete za pačesy.

Z dalekých cest jsou mi vždy přivezeny i dárky dle mých přání, takže většinou přírodní. Nějaké kameny, semena, šišky... Tentokrát jsem dostala zajímavá semena z listnatého stromu. Celý semeník má tvar listu, je dřevnatý a uvnitř má  hodně semen. Ale sít je určitě nebudu, pouze přidám k ostatním zajímavým přírodním kouskům. Myslím si, že cizokrajné rostliny se k našim chalupám nehodí.

Zima je pro všechny živé tvory nejtěžším obdobím v roce.  Mrazy vyžadují zvýšenou spotřebu energie k získání vhodné potravy a k zahřátí drobného tělíčka. Sníh zamezí přístup k přírodním zdrojům potravy. Takže krmíme nejen sýkorky vylíhnuté v naší pumpě, ale  ještě plno dalších ptáčků ze širokého okolí. Je zajímavé, že jak se mihneme na zahradě, už sedí na stromech a netrpělivě očekávají co tentokrát dostanou dobrého. Všichni tihle zpěvní ptáčci mají společné chutě. Nejraději ovšem zobou slunečnicová semena, ale mohou i proso, lněné semínko, řepku, mák...
Jsou vděční za každé semínko. Dovedete si představit jak sedíte vyhladovělí v těch desetistupňových mrazech na větvi a nevíte kde se pořádně najíst??? Strašná představa, že. Tak už neváhejte.

Do naší milované chaloupky jsem s předstihem vyrobila a ustrojila malý stromeček z přírodních materiálů. Jen jsem perníčky nezdobila, ale natřela je bezbarvým lakem na podlahu. Takže je nikdo nesní a pokud přeci jenom někdo tajně ochutná, bolesti břicha ho hned prozradí.
Vánoční svátky, to nejsou jen dárečky a překvapení, ale především hodně lásky, porozumění a štěstí. Přeji vám, ať je po vašem boku vždy někdo, s kým se můžete o to všechno podělit.

A jeden dopis pro Ježíška:
Ježíšku, prosím Tě, přečti si mé psaní. Je krátké, mám k Tobě jen jedno přání:
Ať jsou všichni v novém roce takoví, jak na Vánoce. Ať jsou milí, míň se mračí...
Děkuji Ti, to mi stačí.


Brzy naše domácnosti navštíví Mikuláš. Já ale mám doma jiného Mikuláše a občas v něm zalistuji. Je to Špalíček od Mikuláše Alše v předválečném vydání. Je plný krásných veršů a černobílých maleb. A dají se v něm vyčíst i moudra do života :-)


                   Vždycky mně matička říkávala,
                   abych se mládencům vyhýbala:
                   a já přeci mám je v srdci,
                   však jsou ti mládenci hodní chlapci.
 



Podložek pod horké hrnky je ve všech obchodech nespočet. Ale doma uštrykované jsou přeci jen milejší.  Navíc se na ně vejde i ten největší kafáč. Také se dají zavěsit na poličku a na stole nepřekáží. A když už jsem měla tu vlnku v ruce, tak jsem upletla malý vánoční stromeček a velký jehelníček.

A skřítek?  Nevidí, neslyší,
ale hlídá nám domácí štěstí.


 

Domácí perníčky jsou již pečené. O první adventní neděli provoněly celý byt a konečně navodily  vánoční atmosféru. Myslím si, že pravou vánoční atmosféru dokáže prožít hlavně člověk, který je ve svém životě šťastný. Takový člověk se dokáže o své štěstí podělit s ostatními. Takže je to všechno hlavně na nás.

                                    Advent

Slovo Advent pochází z latinského "adventus", což znamená příchod. Doba adventní je vlastně přípravnou dobou na vánoční svátky a nejen časem horečnatých nákupů. Měla by být časem půstu, při kterém se mají lidé namísto požívání nadměrného jídla a pití, věnovat zbožnému rozjímaní.  Každá z adventních nedělí má své lidové označení - železná, bronzová, stříbrná a zlatá. Některé tradice zlidověly a dodržují se dodnes. Mezi ně patří i tradice adventních věnců. Pro tyto věnce jsou charakteristické čtyři svíčky, které symbolizují čtyři adventní neděle. Každou adventní neděli zapálíme jednu ze svíček, necháme ji vyhořet a za dveřmi bude Štědrý den...

Krabice na klobouky je plná, jsou tam odložené tři kousky. Nevím proč je nevyhodím. Nejspíš si říkám, že jejich čas ještě přijde až si vnoučata budou na zahradě hrát na piráty.

      Tajemné, kouzelné, mihotavé světlo svíček osloví i ty, kteří se mezi
                                         romantiky neřadí.

Nastaly dlouhé večery a posezení u svíček k nim patří. Nechtěla jsem sedět u obyčejné svíčky z obchodu a tak jsem si uvařila svojí bábovku :-) Nebylo to náročné, jen umýt nádobí od vosku byla teda fuška.


7.11.2010

Děkuji Jolaně za ocenění mého blogu. Blog mám krátkou dobu, takže se stále učím. Jolanko díky a budu se snažit, aby se Ti u mne nadále líbilo. Blog Jolany




1.
2.

3.




4.
5.


6.
7.


Prozradím něco málo o sobě a to velmi stručně :-)

Stálé bydlení mám na severu Čech, chaloupku na Kokořínsku
Mám ráda staré věci, které někdo před mnoha lety vytvořil a sloužily mu. Držet
takový pazourek z doby kamenné nalezený za naší chalupou je zvláštní pocit
Nemám ráda plno kvetoucích květin na zahradě. Miluji stálozelené rostliny, které
také kvetou, ale úplně nenápadně drobnými kvítky. Fakt, že tam budou i další
roky  mne uklidňuje. V životě jsem dostala hodně květin, ale největší radost mi
udělala kytička sněženek darovaná jen tak a veliká kytice lučních květů, pro které si dotyčný neváhal promočit boty
Nemám ráda plané řeči
V životě si nejvíce vážím věcí, které se nedají koupit, ale o které se musíme
přičinit sami. Takže zdraví, spokojenost nejbližších a pocit vnitřního klidu. Ten
stále hledám :-)
Toužím po ...... neprozradím, abych nezakřikla 
Mám ráda slunce, jsem na sluneční baterie

Nakukuji na různé blogy. Nejvíce na blogy virtuálních kamarádek, abych zjistila, co je u nich nového.
Ale nejvíce se mi líbí blogy s jednoduchou krásou, kde je vidět tvořivost majitelek. Takové jsou téměř všechny a je těžké vybrat jich jen sedm.

sar - podělí se o návody na ruční práce
Danah - odpoví na každou otázku ohledně zahrady
Kavaza - má šikovné packy a bezva nápady
Mokopa - z těch stránek dýchá historie
Sharka - obliba šedé barvy
Lennka - chodím se kochat fotografiemi
Marionneta - stejná vášeň pro staré věci

Naše milá televize s nejlepším programem :-))))) Často raději koukám na náš pěkně plápolající plamen v kamnech, než na program v televizi. Dřevo nás zahřeje hned dvakrát: Jednou při řezání a podruhé v kamnech. A ta vydatná svačina je odměnou za tu námahu.

          

 Mochna - na trávicí potíže        Jitrocel - rány hojící        Mateřídouška - léčí kašel
           Dárek tentokrát hodně vážil -  jsou to keramické obrázky bylinek

Vyšité srdíčko na hustou látku dle návodu od Katie


 

Ajka
Avi
Beaute
Danah

Evík
Janka
Jaruška

Jolana
Kavaza
Lennka
Lorelai
Marionneta
Magdík
Mokopa
Monis

Radja
Rita - Zuzí
safrýsek
sar
Sharka
Spetulka
Taema
Valinka
Vasa
Vendy