Uška
 

 Návštěvní kniha

    Oko - do duše okno
 

praví staré známé moudro charakterizující lidský orgán zraku. Převedeme-li si tato slova do reálu, znamená to, že takový pohled do nitra člověka může být zamřížovaný, šmouhatý, zaprášený, zamlžený, orosený nebo jednoduše úplně zatažený. Jeden z mála národů, kteří se nebojí nechat ostatním nahlédnout do svého nitra, jsou Nizozemci. Jejich okna jsou totiž veliká, čistá a hlavně - bez záclon! V poslední době se i u nás začínají objevovat okna bez zahalení. Přiznám se, že za dlouhých zimních večerů se ráda dívám lidem do oken. Takové okno o majitelích dokáže hodně napovědět. Je to jako pohled do očí. Zvu všechny ty, co mají zájem, nakouknout do mých oken.



       TOPlist

 úvodní stránka

        
           



Jsem ve věku, kdy už mě určitě nic nenutí spurtovat za stále vyšším pracovním výkonem a tak svou energii věnuji hlavně naší malé chaloupce. Trávím zde spoustu času, jak na zahradě, tak při zútulňování našeho bydlení. Ráda nakupuji po bazarech staré předměty, které pak s radostí renovuji a začleňuji do našeho domova.

           _______________________________________________________________________________

Holky se rády fotí, takže jedna fotka z ánfasu, ještě společná než se rozutečeme do různých domovů. A máme prázdniny a jedeme za sluníčkem.

Provětrala jsem šatník, takže nám přibyli další strávníci do rodiny.

Zcela jednoduchý medvídek vznikl díky tomu, že jsem nechtěla vyhodit svoje obnošené tričko, které mělo krásné šedobílé proužky. Šedou prostě miluju už několik let v jakémkoliv odstínu. Žádné jasné a syté barvy u nás neprojdou, říkám jim jedovaté barvy, protože na mne tak působí.

MYŠLENKY V. I. LENINA STÁLE ŽIJÍ
Je to už hodně roků nazpátek, kdy jsem se sešla na jedné diskuzi o zařizování selkého interiéru se stejně dychtivými  tvořitelkami. Společné tvoření jsme s lehkostí bytí probíraly  několik let. Nakonec jsme v uzamknuté diskuzi řešily vše možné i nemožné. Poznaly jsme sebe i své rodiny, své nemoci, své radosti i starosti. Počet diskutujících se snižoval, některé chodily denně jen nakukovat, jiné odpadly navždy. A já, která své záležitosti řeším vždy dost radikálně (jsme střelec se vším všudy :-), jsem prožívala s některými jejich starosti hodně intenzivně. Bohužel nějak jsem nemohla překousnout, že jsou i takové, co si jen stěžují na vše kolem sebe. Došlo to tak daleko, že některé přiznaly, že v této době jim není dobře a že jim za socialismu bylo lépe neboť měly sociální jistoty!!! Prostě bez berliček se nenaučily žít. To už mi bouchly saze, udělaly průvan a zabouchly dveře do této diskuze. Průvan odvál odkaz  z oblíbených složek do koše a .... první den po zapnutí počítače jsem zjistila, že mi něco schází. Přemýšlela jsem, zda dokážu bojovat se svou závislostí  až do zdárného konce. Přeci jenom tam zůstaly některé,  které mi přirostly k srdci. Druhý den jsem zjistila, že je mi lehčeji. Teď už vím, že mám vyhráno. Uvědomila jsem si, že pozitivních lidiček není zas tak moc. Myslím, že po určitém času zajdu za některými na jejich blog kouknout, co je u nich nového. Ale s určitostí vím, že pokud někdy zabrousím do nějaké diskuze na netu, tak jedině si nezávazně popovídat o nesmrtelnosti chrousta s lehkostí vážky v letu :-)))))))

Mám už dva měsíce problém, jak přežít tu dlouhou zimu, kdy dny jsou šedé bez slunce. Z počátku člověk odpočívá po vánočním shonu, ale to je pár dnů. Zbytek zimy se dost vleče.  Ani první jarní den mi nezajistí, že bude sluníčko na obloze. Ale jednou vykouknout musí. A říká se, že náhoda přeje připraveným. A já teda připravená jsem. Na okně mi vylézají první lístky zeleného koření a letniček.

Věkem se mění chutě. Dříve bych brokolicovou polévku určitě nejedla.
Dnes ji vařím se smetanou a osmaženými krutonky.

Svátek sv. Valentýna je rozšířený po celém světě a v posledních letech se stále více slaví i u nás. A není divu. Vždyť kdo z nás by nechtěl oslavovat jednu z nejkrásnějších věcí v životě - lásku?

Láska prochází žaludkem - v dnešním shonu většina z nás  konzumuje rychlá jídla, polotovary či to, co dům dal. Příprava jídla pro někoho  může být až jakýmsi rituálem lásky. Ne nadarmo považovaly naše babičky vaření spíše za silnou ženskou zbraň, než za dřinu u plotny.

Zázvor je koření i lék.
Rozvařený s jablky a medem máme připravený do čaje.

Trochu ručních prací, abych tu dlouhou zimu lépe přečkala a také se ujistila, že umím víc než zalátat ponožky. Ponožky se už nelátají, ale postup znám, učili nás to na základní škole :-)

Tajemný klíč k otevření mého největšího přání v těchto dnech....

Nevím nač slavit Valentýna, když si můžeme dělat radost po celý rok
a to v nečekaných chvílích.

 

Sice už tolik nemrzne, ale začal hustě padat sníh. Takže jsem se rozhodla pro trávení volného času v kuchyni. To se moc často nestává, ale když už se to náhodou stane, tak to stojí za to. Tomu kdo má rád sladkohořkou chuť doporučuji pomerančovou marmeládu. Já ji miluju.

26. ledna 2013 a cesta na chaloupku po neprotažené silnici za mrazu -16°C

Zmrzlík hlídá naši zahradu po celou zimu. Myslím, že po lednových mrazech zasluhuje uschování do tepla. Brzy bude v kůlně a vystřídám jej já.
Vždyť oteplení musí přijít.

Kokořínské mokřady za svitu zimního sluníčka.

Leden přikryl vodu ledem. Kde včera byly louže, tam to dneska klouže.
Tak vás zvu na posezení při kávě.

Miluju  horkou voňavou koupel, barvy podzimu, teplou polévku... Ale miluju i  navlečenou bavlnkou, která protne poprvé kanavu.

Vánoční výzdoba uklizená. Z vánoční kytice zbylo jen pár listů a trocha korálků.

Každý člověk má svého strážného anděla, nebo anděly, kteří jsou neustále s námi.

Vánoční mlsání skončilo a začalo zdravé stravování.

Stojíme na prahu roku, který podle mnoha předpovědí ani neměl nastat. Co víc si přát? Snad jen aby tento vypečený rok 2013 vydržel alespoň do snídaně :-)

 

 

Ajka
Avi
Beaute
Danah

Evík
Janka
Jaruška

Jolana
Kavaza
Lennka
Lorelai
Marionneta
Magdík
Mokopa
Monis

Rita - Zuzí
safrýsek
sar
Sharka
Spetulka
Taema
Valinka
Vasa
Vendy