Skuteční ptáčci už odlétli a tak jsem si musela uháčkovat vlastní, co vydrží i tu dlouhou zimu u nás. Že nezpívají? Nevadí. Zvládnu to za ně. Jsem vděčná za každý den, kdy mi je do zpěvu :-)

Šťavnatý koláč s ořechy
Vlašské ořechy obsahují hodně cenných látek a proto se doporučuje konzumovat pět vlašských ořechů denně. Letošní úrodu určitě zužitkujeme do posledního ořechu. Při ochutnání tohoto koláče nejde odolat. Linie jde stranou :-) http://recepty.vareni.cz/recky-tvarohovy-kolac/

                                                           Dušičky
Vzpomínám na ty, kteří už nejsou mezi námi, s kterými jsem prožila část života.

Kynuté těsto trochu jinak

300 g hladké a 200 g hrubé mouky, kterou prosejeme,  3 plné lžíce cukru, 1 dcl mléka, 250 g majonézy, 1 vejce, špetka soli, kostka droždí, vanilkový extrakt, dle hustoty těsta vodu. A nyní už jen trpělivost při kynutí. Uděláme malé vdolečky a znovu necháme kynout. Pak je dlaní přimáčkneme, potřeme rozšlehaným žloutkem a posypeme sladší drobenkou. Když se s těstem zachází jako s miminem, voňavý výsledek je zaručen.

Cibulačka

3 velké cibule, sádlo, 4 stroužky česneku, sůl a pepř

Aby polévka byla chutná, je důležité mít dobrý vývar z masa a zeleniny. Přidávám kousek uzeného. Cibuli nakrájím na půlkolečka, osmahnu na sádle až dostane zlatavou barvu, přidám prolisovaný česnek a zaliji vroucím vývarem. Čerstvá majoránka dodá vůni i chuť. Pak už jen přisolit a připepřit dle chuti. Sýrové tousty k této polévce se fakt šiknou:-) Někdo přidává i bílé víno, ale tady bych jej vynechala. Já ráda vařím s vínem,  někdy jej i přidám do jídla, ale v krásné skleničce mi chutná nejvíce.

V našem blízkém okolí je hodně dubových a bukových lesů. Pár starých buků dokáže zbarvit les krásně  do červena. Takže jsem v dnešních dnech v lese denně, protože  slunce v takovém lese dokáže nádherně čarovat. A houby? Stále rostou, jen trochu daleko od sebe :-)

               Je tu sychravé počasí a tak nastupují čajíčky se zázvorem.
              
               Barevné listy jsem namočila do tekutého vosku a doufám,
               že svoji krásu mají konzervovanou na dlouhou dobu.

    Když to tak píši, tak přemýšlím kolik mám vosku a jak velkou vanu máme :-)))

Mufinky bez cukru
 

Klidně ať si prší, bavlnek mám dostatek, trpělivosti se učím.

Podzimní déšť není zas tak ošklivý, jak by se mohlo někomu zdát:-)
http://www.youtube.com/watch?v=Slj43WwSx3M

Jedlé kaštany jsem si nasbírala v naší ulici. Nařízla, vhodila do vroucí vody a vařila 8 minut. Ještě teplé jsem je oloupala, zakápla máslem a posypala kořením na americké brambory. Bylo to rychlé a dobré.

Většina ptáků už svá hnízdiště opustila. Jedná se o ptáky, kteří mají rádi teplo. Jenže ornitologové tvrdí, že v poslední době zaznamenali posun ptáků od jihu k severu, nejspíš oteplováním planety. Ti moji přečkají i ty největší mrazy bez mrknutí oka, nejspíš otužilý zlatý druh:-) Je pravda, že zpočátku zlatí nebyli. Prostě jsem jim musela trochu pomoci, aby se mi neztratili v houští.

Při pohledu z okna mi je jasné, že se musím zavrtat hlouběji do skříně a vytáhnout teplejší oblečení. Prostě podzim je tady. Těším se na paletu podzimních barev v přírodě, mám ráda barvy podzimu, slunce zářící do smíšených lesů, slunce hřející, slunce, které nám dokáže vykouzlit úsměvy na rtech.... 

Nastala doba studených večerů, doba tvoření. A tady se ukázalo, že lidové rčení „kouká jak husa do flašky - nakukuje jedním okem“ nemá daleko od pravdy.

Letos jedno z posledních větších hodování pod širou oblohou