Tajemství lilie spočívá v její symbolice. Bílá lilie je znakem čistoty a nevinnosti, protože bílé květy miluji, zdobí i naší zahradu.

Zázvor z výroby sirupu má ještě stále svou chuť
a tak posloužil na osvěžení chuti v čaji o páté.

Pravý zázvorový sirup by se měl vyrábět za studena,
aby si zachoval všechny léčivé látky.

Příprava na zimu :-) Máme tu jednoho chalupáře, který občas vyleze na půdu a snaží se ji vyklidit. Už ví, kam s tím nepotřebným :-)

Jsem sběratelkou starých krámů :-) Tento lis si zasloužil očistu a původně měl stát na  zahradě. Když jsem jej zbavila nánosu starého prachu a napustila fermeží, dostalo se mu o něco lepšího umístění, kde na něj nebude pršet.

Za vším hledej ženu aneb za vše si můžeme samy
A mám ji taky! Nemyslím, tu květinu, ale tu velikánskou lopatu, kterou jsem obdržela darem. Proč? To je dlouhá historie. Celý život jsem dělala jen věci, které nikde nebyly vidět. Takový domácí úklid je vidět jen do doby, kdy se děti vrátí domů. Uvaření jídla není zrovna zábavná činnost a za pár okamžiků je po dobrém pocitu. Stačí, když dětičky zasednou ke stolu a řeknou, že TOHLE teda jíst nebudou. Nalezení padesáti haléřů při měsíční uzávěrce vám také nedá pocit, že jste udělali něco trvalého, protože příští měsíc můžete hledat třeba desetihaléř. Takže mě životní osud zavál do etapy, kdy chci dělat věci, které opravdu vidět budou. Které hlavně uvidím já a budu se z nich nějaký čas radovat. Navíc jsem zjistila, že při takové činnosti si člověk náramně duševně odpočine. A právě v tom je ten kámen úrazu. Při jednom složitém daňovém přiznání, kdy jsem si nevěděla rady nejenom já, jsem odjela na chalupu, kde jsem začala ze zoufalství přehazovat sníh z jedné hromady na druhou. Úleva se dostavila. Od té doby často a s radostí pracuji manuálně. Kompost je u nás přehazován snad každý týden, zedničím při sebemenším opadnutí nepatrného kousku omítky, záhony jsou u nás často bez jediného plevele. A protože mám období, kdy mi je vyčítáno, že si neustále nějaké práce vymýšlím,  dostala jsem darem tuto velikánskou lopatu, ke které prý přibude ještě hromada písku, abych se v případě vnitřního neklidu šla vyřádit přehazováním písku z jedné hromady na druhou! Nabývám dojmu, že dary v podobě klenotů, parfémů a podobných zbytečností se mi už budou jen vyhýbat. Ale to bych nesměla být ženou, abych si v takovéto situaci nedovedla poradit.

Bílá barva na našich záhonech stále převládá.

Každý člověk má rozdílný stav duše a proto dochází k různým prožíváním blaženosti. Blaženost sama o sobě není trvalá, u mne se pocit blaženosti dostavil po tomto zákusku. Kynuté těsto, na tom tvarohová nádivka se sněhem, další díl těsta potřený   povidly a meruňkovou marmeládou, nakonec posypáno ořechy. Když se zakousnete ještě do teplého zákusku, tak se té chuti téměř nic nevyrovná. Pak už to chce JEN vyhnat kalorie z těla ven. Vytáhnu kolo a jedu, cestou nazpět mě postrkává pomyšlení na další kousek zákusku :-))))

Různé pomazánky jsou u nás ve velké oblibě.
Na zahrádce se vždy najde něco na ozdobu a k dochucení.

Můj dárek k svátku, který jsem si musela vlastnoručně najít.
 Rodinu by tento kousek určitě nenapadl, občas je musím navigovat :-)

Rozkvetlý šeřík zkrásní jakýkoliv prostor, jeho vůně je omamná, proto nejspíš kvete v jarním čase a zamotává hlavu stejně jako jarní lásky.