

Jsem ve věku, kdy už
mě určitě nic nenutí spurtovat za stále vyšším pracovním výkonem a
tak svou energii věnuji hlavně naší malé chaloupce. Trávím zde
spoustu času, jak na zahradě, tak při zútulňování našeho bydlení.
Ráda nakupuji po bazarech staré předměty, které pak s radostí
renovuji a začleňuji do našeho domova.

Fotostránky
mého muže
Kam občas zajdu:
Marionneta
Tady je moje
My White Obsession
JANE at HOME
Vintagelover
Lucie Living
Blog u Ilonky
PASTU domov
MANU PROPRIA
coco kelley
lobster and swan |
Listopad 2020
 |
Líbí
se mi mlýnský kamen, měl štěstí, že jsem dnešní snídani moc
nedala, jinak bych si jej odnesla
☺ |
 |
Fotografie pořízená při procházce jedním malým městečkem s
velkým kostelem a farou, kterou majitel renovuje tak, že
kolemjdoucí se musí zastavit, aby obdivoval úžasně
provedenou práci mistra truhláře. Naše vrátka také vyrobil
truhlář. Prkénka jsou různých šířek, použil stejné okrasné
šrouby, jen je dotáhl s takovou silou, že se zařízly do
dřeva a udělaly v něm prohlubně. Použil kování jiných
rozměrů, než bylo původní a do naší kliky zhotovené kovářem
provrtal další dírky pro jinou rozteč. Měla jsem ho poslat
do háje, bohužel jsem byla oslabená nemocí, neměla jsem
energii se s někým dohadovat, byla jsem slušná. Tak máme
vrátka, která nás určitě nezahřejí u srdce. Není řemeslník
jako řemeslník. Coronavirus připraví o práci pár
podnikatelů, můžeme doufat, že trh se pročistí a zbydou
pouze ti, co dělají svou práci dobře. |
 |
Začalo nám mrznout, mlha se v krajině drží celý den. Lidé se
většinou dělí na ty, co zimu neradi a ty, co ji rádi mají.
To jsou zpravidla lyžaři. Ti mají radost z každé sněhové
vločky. Já nelyžuji, nebruslím ani sněhuláky netvořím,
většinou není z čeho. Všude mokro, zima, nebo obojí. Stmívá
se velmi brzo, je zataženo, nesvítí slunce a fouká studený
vítr. Nelze být dlouho v přírodě, čerpat pozitivní energii.
Člověk na sebe musí obléci 99 věcí, aby mohl opustit své
doupě. Období do konce roku ještě celkem zvládám. Těším se
na Vánoce, na Silvestra, příprava na tyto svátky zabere
hodně času. Vzhledem k tomu nepříjemnému viru jsem si
udělala plán jak prožít Štědrý den s rodinou a neriskovat
nakažení. Mladí pracují, cestují do zaměstnání hromadnými
prostředky, pubertální děti bez styku se svými vrstevníky
doma nevydrží, nikdo si nemůže být jist, že s virem nepřišel
do styku. Plánovala jsem si, že když ten vir bude řádit v
plné síle ještě na Štědrý den, budeme ho společně trávit
někde v přírodě pod smrkem s přineseným jídlem v dózách a
termohrncích, neboť v přírodě se nákaza eliminuje. Stačilo
pár mrazivých dnů s připomenutím, jak nepříjemný je mrazivý
den a mé plány se zhatily. Jsem zmrzlík a nemám ráda zimu,
budu doufat, že do Vánoc nám ten PES zezelená. |
 |
Konečně se nám opatření proti viru trochu uvolňují. V našem
městě jsou uvolněny již delší dobu. Vietnamci své obchody
moc neuzavřeli. Už jsem je musela navštívit, protože mi
došly baterie do váhy, hodin, atd. Ono i nakažených v našem
malém městě je o polovinu méně. Knihovna otevřela okénko,
mohla jsem si objednat knížky. Jde o novinky, budou je
teprve balit, tedy je ještě nikdo nemohl promořit
☺ Včerejší
sluneční den jsme si po delší době užili s Eliškou venku,
aby nezapomněla, že patříme k ní do rodiny
☺ Taková
vycházka se smějícím capartem, dokáže nabít energií na
několik dnů. |
 |
Aby
člověk žil spokojeným životem, je pro něj důležité jít za
svými vytčenými cíli. Každý z nás má priority nastavené
jinak, pro někoho je nejdůležitější rodina, pro jiného
peníze. Ale všichni máme společné jedno, pro to co milujeme
a co je pro nás důležité, jsme schopní udělat mnoho. Štěstí
vychází vždy z našeho nitra. Čím méně dokážeme v této
nejisté době reagovat na negativní situace, tím
mírumilovnější se stane náš život. Já osobně vnímám krásu
při každé procházce přírodou. Také ji nacházím v upřímném
úsměvu, slově. Vnímám ji v každé křehounké květince, v
rukou, které vyřezávají, navrhují, budují, tvoří. Tedy
kdykoliv a kdekoliv, vždy mě zaplavuje hřejivý pocit na
duši. Krása je všude kolem nás, stačí se jenom pozorně
dívat. Z gauče ji neuvidíme, chce to vzdát se pohodlnosti,
opustit sociální sítě, které v dnešní době na nás chrlí
většinou negativa, vyjít kousek za svá obydlí s otevřenýma
očima. Pro tento pohled na českou krajinu jsem musela
opustit teplo domova, vylézt na jeden z kopců na
Litoměřicku za ne zcela příznivého počasí. Odměnou za snahu
byla krajina s kopečky, což pro obyvatele Polabské rovinaté
nížiny je okouzlující pohled. Potvrdila jsem si, že tyto
kopečky tu byly dávno před námi a budou i dlouho po nás a
naše současné problémy neznamenají konec světa. |
 |
Když
máme chuť na sladké, není problém upéct horkým vzduchem pár
máslových sušenek.
Třicet kousků domácích sušenek naší linii rozhodně neublíží. |
 |
Poslední informace o vaření v horkovzdušné fritéze, protože
plno návodů je uvedeno na youtube. Večer jsem naložila
kuřecí stehenní řízky do smetany, aby byly křehké. Brambory
se slupkou jsem předvařila, neboť maso se dělá cca 15 minut
při 200°C, za tu dobu by celé brambory nezměkly. Do brambor
jsem vložila plátky slaniny, aby to jídlo zas nebylo tak moc
dietní. Pak už stačilo vložit do nádoby okořeněné maso,
použít mřížku, na kterou jsem naskládala brambory. Za 15
minut bez tuku a hlídání byl oběd hotový. Musím konstatovat,
že tak křehké maso jsem ještě nejedla. Brambory měly
opečenou slupku, nebylo co vytknout. |
 |
 |
 |
Dnes
jsem chtěla vyzkoušet smažené řízky, bohužel panko
strouhanka došla, obyčejnou nechci použít. Ale do Vánoc
určitě řízky vyzkouším a podělím se o zkušenosti. Fritéza
neležela ladem, upekla jsem dukátové buchtičky. Ne jako
hlavní jídlo, sladké mě nikdy nezasytí, ale jako moučník.
Buchtičky byly upečené za 20 minut a jsou stejně výborné
jako z trouby. Zde by se šetřit máslem při potírání nemělo.
Nastavíte si program na koláče, ale musíte sledovat, zda
není upečeno dříve. Hrnec vytáhnete, posoudíte, a když ještě
potřebují dopéct, zastrčíte nazpět, program ani čas se
nepřeruší. Takže můžete sledovat, kolikrát chcete. I dnes
jsem byla s horkovzdušnou fritézou velice spokojená.
Zítra bude vařen oběd, ale jaký zatím nevím, nechte se
překvapit. |
 |
 |
Dnes se u nás objevil Ježíšek. Jelikož dodané zboží je vždy
nutné vyzkoušet, aby se vychytaly případné mouchy, nešlo
krabici bez otevření zavřít do komory. Musela jsem
vyzkoušet, jak se dá smažit zdravě, pouze s jednou lžičkou
oleje a horkým vzduchem. Jen chválím. Žádné hlídání, za 20
minut se samo vypne a je usmaženo. Když si přečtete recenze
k horkovzdušným fritézám, čtete samé chvály. Já žádné
zbytečné přístroje do kuchyně moc nechci, robot šel po čase
z domu, ale když jde o zdraví, nemohla jsem odolat pokušení.
Zítra vyzkouším usmažit řízky, musím být přeci jen na
Vánoce připravena. Pak už ani nemá cenu mluvit o vánočním
dárku. Myslím, že za ty roky, kdy jsme nechtěli jíst
smažené, si to nyní vynahradíme. Ale ono to nejen smaží, dá
se i restovat zelenina, péct moučníky pro dva, a plno
dalších funkcí má ten malý chytrý přístroj.
P.S. dnes jsem byla nakupovat a nikdo mě nehonil ze sektoru
A do sektoru B, to se mi ulevilo
☺ |
 |
Čeká nás trochu jiné nakupování, nenechte se překvapit
☺
Upozornění pro nakupující - prosíme zákazníka ve čtverci S1
u sýrů, aby pomalu přešel na J2 u jogurtů, následně zákazník
u brambor na souřadnici B12, aby uvolnil místo dalšímu
nakupujícímu ze sektoru P22 u polévek … Děkujeme a těšíme se
na vaši další návštěvu v roce 2021. |
 |
Napekla jsem skořicové šneky, zapálila svíčky, zabalila se
do teplé měkké deky a trochu lenošila, což k podzimu patří.
Když na okna bubnuje déšť, nedá se toho moc dělat. Blažené
rozpoložení si musíme navodit sami, nikdo jiný to za nás
neudělá. Nenecháme dopustit, aby nás přepadla špatná nálada.
Ono jednou to vše špatné odejít musí, není důvod, abychom se
mračili. Negativně myslící lidé si ani neuvědomují, že vidí
svět jen takový, jaký ho chtějí vidět. Realita světa okolo
nás je tvořena odrazem našeho vnitřního světa. Pokud jsme
negativní a plní zloby, vnímáme okolo sebe jen těžkosti.
Štěstí ve skutečnosti závisí jen na nás. Největšími tvůrci
našeho vlastního života jsme my sami. Na každé špatné
situaci se dá najít i kousek pozitivního, ale musíme chtít.
Zjišťuji, že ten malý ošklivý virus mi něco vzal, zároveň i
něco dal. Naučil mě vyhýbat se obchodům. Dříve jsem
prolézala obchody, abych zjistila, co se vyrábí, co je in,
co vymysleli za novinky, co nového nám nabízí IKEA... Vždy
jsem se domů vracela s nějakým kouskem, který jsem
nepotřebovala. Myslím, doufám, věřím, že s tím skoncuji
☺ |
 |
 |
Levínská rozhledna vybudovaná z bývalé zvonice na vrcholu
kopce je nyní opravena |
 |
K podzimu ranní mlhy patří. Byla by škoda zůstat doma,
nevyjít do přírody. Jsem staromilec nejen ohledně předmětů,
ale mám ráda i starou architekturu. Ráda se kochám
zajímavými stavbami. Vždy když jedeme kolem vesničky Levín,
zastavíme se pokochat místním kostelem nezvyklého tvaru.
Dnes probíhaly bohoslužby, takže jsem se mohla kochat i
uvnitř. |
 |
 |
Míra
podzimního zbarvení listů se liší podle druhu stromu. U
stromů z tvrdého dřeva se listy zbarvují více než u jiných
stromů. Na zbarvení listů má vliv délka dne, intenzita
denního světla a teplota. Pokud teploty klesají a den se
zkracuje, vegetační období končí, rostliny se připravují na
zimu. Z listů jsou odváděny důležité látky a uskladňovány v
jiných částech rostlin. Tyto zásoby jsou využity v jarním
období, při rašení a růstu nových listů. Rostliny se
chystají na odpočinek, musí přečkat období nouze a
nepříznivých podmínek. Trochu závidím, jak to ta příroda
vyřešila u rostlin, na nás lidi v tomto směru trochu
zapomněla. Každé jaro by se mi hodily určité látky na rašení
nových částí těla
☺ |
 |
Já o
prvním sněhu sny nemám. Můj dnešní sem byl o kole, které
bylo celé růžové, nechala jsem ho před obchodem neuzamčené a
někdo mi na něm ujel. Byla jsem bez mobilu a bez peněz.
Prodavač chtěl udělat dobrý skutek a náhradní díly co jsem
nakupovala, mi nechával zadarmo. Odmítla jsem, už mi byly k
ničemu. Šla jsem domů v tom poledním parnu pěšky, na sebe
naštvaná. Naštěstí jsem nemusela ujít desítky kilometrů, co
byly přede mnou, probudila jsem se. Byla jsem celá vyjukaná
a oddychla si, že to byl pouhý sen. Dobře vím, z čeho
pramenil. Před spaním jsem si vybírala na netu nové sedlo.
Netušila jsem, že k tomu je potřeba, aby mi byl změřen
zadek. Zadek jsem si měřila za mlada sama, abych předešla
větším rozměrům svého pozadí a nenechám si ho měřit od
nikoho jiného. Raději si nechám svoje staré sedlo a z něho
otlačený zadek neurčených rozměrů. |
 |
Jedenáctý listopad, svátek svatého Martina, je tradičně
spojován s prvním sněhem, svatomartinskou husou a
ochutnávkou prvního vína. Skutečný Martin z Tours vůbec
nejezdil na bílém koni, jedl a žil skromně. Proto je na
pováženou, proč je právě s jeho jménem spojováno jídlo a
pití. Legenda o bílém koni, na kterém Martin přijíždí a veze
s sebou první sníh, vznikla docela prozaicky. Lidé si během
let všimli, že vždy kolem svátku svatého Martina
přichází první sníh. Spojili tak jeho jméno s bílým koněm,
symbolizujícím první sněhové vločky. Bohužel v našich
krajích se sníh neobjevuje ani na bílé Vánoce,
můžeme si o něm nechat jen zdát. |
 |
Máslovické muzeum másla
Při jízdě na kolech kolem Vltavy jsme
odbočili a projížděli malou obcí Máslovice. Překvapilo mě,
že zde mají muzeum másla. Vzhledem k tomu, že při cestě po
cyklostezce z Kralup jsme potkávali samé cyklisty, bruslaře
a běžce bez roušek, ani jsem si neuvědomovala, že kolem nás
řádí ten nebezpečný virus a vše je uzavřené. Jsem staromilec
i zalitovala jsem, že nemohu vidět ty krásné předměty
používané na výrobu másla. Doufám, že se brzy vrátím, abych
se pokochala všemi těmi udělátky. Ale na kole už to určitě
nebude. Nerada jezdím na výlety tak, že se stejnou cestou
vracím nazpět. Mám raději okružní jízdy. Proto jsme si našli
cestu z Řeže přes lávku, která pokračuje do Úholiček. Asi
jsme si měli také pročíst diskuze k této cestě. Jeden
cyklista na netu to popsal slovy: Je to hnus fialovej a jen
pro pevné nervy. Cesta je úzká, po velikých kluzkých
kamenech, zablácená, těsně nad hladinou Vltavy. Když se na
ni vydáte, není cesty zpět, není kde se otočit, neboť na
jedné straně teče Vltava, na druhé straně je skála. Kolo
strkáte opatrně, aby se nesklouzlo a nestrhlo vás do řeky.
Ale nelze to vzdát, musíte pokračovat. Naštěstí tento
nebezpečný úsek je cca 300 metrů dlouhý, dál už se dalo
normálně pokračovat. Vím, že podruhé takovou cestu nechci
absolvovat. Koupání v řece koncem října bych nechtěla zažít
|
 |
Letošní podzim se mi zdá mnohem barevnější, než byly všechny
podzimy, které jsem doposud zažila. Ne, že by se změnila
příroda. Změnil nás koronavirus a doporučení odborníků
zbytečně nechodit mezi lidi. Denně raději chodím do přírody
a to za každého počasí. Nikdy dřív bych nešla v listopadu
hledat houby, za mlhy bych raději seděla v teple domova
zachumlaná do teplé deky se sklenkou něčeho dobrého, za
deště bych nevystrčila ven ani nos. Nastala změna, která mi
umožňuje zblízka vidět rozmanitou podzimní přírodu a možná
posunuje i mojí zdatnost. Někdy se člověk dostane do
situace, kdy není cesty zpět a musí překonávat překážky, se
kterými nepočítal. Ale o tom až příště. |
 |
Listí žloutne, poletuje, po strništích vítr duje, brzy
bude mráz
Máme pocit, že jsme stále ospalejší, ale věřte, že podzim má
i své světlé stránky. Například dlouhé procházky přírodou.
Stačí se projít v podzimním, sluncem zalitém parku plném
barevných stromů a dobití energie je zaručeno. Blíží se
Vánoce. K tomu asi netřeba nic dodávat. Někdo se na ně těší
více, někdo méně, ale musíme si přiznat, že za chvíli je tu
máme jako na koni. |
 |
 |
Nevím, zda jste si někdy všimli těch krásných kuliček na
dubových listech, kterým se říká duběnky. Uvnitř duběnek je
komůrka pro larvu, která se v nich vyvíjí.
Dospělý jedinec se z kuličky musí prokousat ven, jedná se o
vosičku žlabatky dubové. Kdybych nehledala houby, nenašla
bych tyto listy s kuličkami a celý proces vývinu by mi byl
nadále utajen
☺ |
 |
Dny bývají sice kratší, ale neobvykle teplé. Bukové lesy
jsou v tomto barevném období nejkrásnější. Mezi bukovým a
dubovým listím jsou houby před zraky houbařů krásně ukryté, ale
když už najdete, jsou zdravé. Hledala jsem malý
smrček, který bych přesadila do květináče a na Vánoce
ozdobila, ale vrátila jsem se bez smrčku, zato s houbami.
|
 |
I když by se mohlo zdát, že samota je depresivní, každý by
měl umět být sám. Podzim je k tomu výborný čas. Je jen na
nás, kde se rozhodneme si svojí samotu užít a protřídit si
myšlenky. Ať už je to horká koupel ve vaně plné pěny, nebo
procházka v uplakaném dni. Čas, který zvládneme prožít jen
sami se svými myšlenkami je velmi užitečný a nezanedbatelný,
dokáže odbourat stres a smutek, smazat neužitečné věci,
které v hlavě straší jen proto, že je sami nedokážeme
dořešit. Rozhodla jsem se pro pár dnů samoty a odjela domů,
do bytovky, abych ji připravila na zimní bydlení. Z okna
jsem viděla, že život plyne stejně jako před pandemií, lidé
vyrážejí na nákupy, na procházky, na poklábosení. I policie
se ve městě znovu objevila. Na lavičce uprostřed náměstí
seděla nějaká nezvykle hlučná společnost. Policie je
legitimovala, ale jeden z nich neměl doklady. I nechala ho
prohledávat kapsy a pobízela k dalšímu vyprazdňování kapes
uvnitř bundy, v zadní části kalhot, kapsy na nohavicích...
Bylo zábavné pozorovat policajta, jak obíhá kluka a ukazuje
na další a další kapsy, které by měl vyprázdnit. Čekala
jsem, zda si ho odvedou na služebnu, moc čistě zrovna
nevypadal, ale vzdali to a nechali ho být. Asi neměli v
úmyslu si zamořovat svoje doupě viry.
|
 |
Dušičky – vzpomínáme na své zemřelé, doma si zapálíme
svíčku a v duchu jim povyprávíme, jak se nyní u nás žije.
Nebudeme si stěžovat, neboť fňukání je to nejjednodušší.
Žádný z našich předků to neměl jednoduché. Zažili
kolektivizaci zemědělství, druhou světovou válku, nucené
práce v Německu, první světovou válku, odchod velké části
rodiny za prací do Ameriky, zažili umírání svých dětí, kdy
nebyly léky na dnes běžné dětské nemoci. On život nikdy
nebude úplně jednoduchý, vždy se najde něco, s čím bude
potřeba bojovat. Myslím, že po vyřešení pandemie svět
ovládne chudoba, na kterou mladá generace není zvyklá. Trend
poslední doby byl užívat si, co to jde, nemyslet na
budoucnost. Hlavně mladá generace ponese změnu velmi těžce,
neboť vyrůstá bezstarostně, téměř v blahobytu. Kolektivní
nezaměstnanost nám přinese kolektivní hněv, což vidíme
v západních státech, kdy se mladí lidé bez práce bouří,
devastují majetek těm, co nějaký vlastní. Najdou se lidé,
kterým nová situace bude vyhovovat. Nastane právo
silnějšího, což nám tak trochu ukázala demonstrace proti
rouškám, kdy se někteří lidé pro ten kus hadru domnívají, že
je jim upírána svoboda. Jsou někteří, co využívají negativní
postoj určité skupiny lidí, aby se zviditelnili, aby
hlásali, že covid je nástroj pro změnu. Ano touha po moci je
velká a síla moci návyková, což nám dokazuje ex prezident
Klaus. Naštěstí je i spousta lidí, kteří denně bojují s tím
nepřátelským covidem, nereptají, riskují svou nákazu, aby
zachránili život druhým. Jsme lidé, různých charakterů,
zbabělci i hrdinové, tak to bylo a tak to i nadále bude. |
|