Uška

  -  o životě u nás na vsi

  Úvodní stránka
 

 Návštěvní kniha
Oko  -  do duše okno
 

praví staré známé moudro charakterizující lidský orgán zraku. Převedeme-li si tato slova do reálu, znamená to, že takový pohled do nitra člověka může být zamřížovaný, šmouhatý, zaprášený, zamlžený, orosený nebo jednoduše úplně zatažený. Jeden z mála národů, kteří se nebojí nechat ostatním nahlédnout do svého nitra, jsou Nizozemci. Jejich okna jsou totiž veliká, čistá a hlavně - bez záclon! V poslední době se i u nás začínají objevovat okna bez zahalení. Přiznám se, že za dlouhých zimních večerů se ráda dívám lidem do oken. Takové okno o majitelích dokáže hodně napovědět. Je to jako pohled do očí. Zvu všechny ty, co mají zájem, nakouknout do mých oken.

            



Jsem ve věku, kdy už mě určitě nic nenutí spurtovat za stále vyšším pracovním výkonem a tak svou energii věnuji hlavně naší malé chaloupce. Trávím zde spoustu času, jak na zahradě, tak při zútulňování našeho bydlení. Ráda nakupuji po bazarech staré předměty, které pak s radostí renovuji a začleňuji  do našeho domova.

        TOPlist

    Fotostránky
    mého muže


Leden 2022



 

Všichni o věcech přemýšlíme jinak. Ono je to předurčeno i znamením, ve kterém jsme narozeni. Horoskopy nečtu, říkám si, že co mě má potkat, to nezměním, ale dnes jsem byla nějak moc zvědavá. Otevřela jsem si svoje znamení, které na mě sedí jako prdel na hrnec ☺. Co mohu dělat, já už se nezměním, své myšlenky střílím dost rychle, šnečí tempo není pro mě ☺.
Střelec miluje svobodu a dobrodružství. Chtějí, aby se věci staly HNED, a ani trochu se jim nelíbí představa, že musí na něco čekat. Trochu trpělivosti by to chtělo, Střelci. Přestaňte jednat impulzivně a dejte věcem chvíli času. Šetřete silami pro opravdu důležité věci – a ty je potřeba nechat chvilku dozrát. Odměna pak bude mnohem sladší.

Koronavirus obrátil mnoho věcí naruby. Všechen venkovní ruch jakoby utichl a přesunul se do budov. Zatímco hodnoty znečištění vzduchu venku klesly, zhoršily se nám uvnitř našich domovů. Málokdo si uvědomí, že znečištěný vzduch není jen na rušné ulici, ale i uvnitř budovy, tedy doma. Kvůli úsporám energií se dnes málo větrá. Doma se kvůli tomu hromadí chemické látky, které se uvolňují z nábytku, koberců, úklidových prostředků, domácích miláčků i při vaření. To všechno je příčina nárůstu alergenů ve vnitřním prostředí. Jak jsem se dozvěděla z jednoho chytrého časopisu o bydlení, důležité je větrat i v noci. Jediný člověk vydýchá za hodinu v nevětrané místnosti vzduch o objemu 60m3 a teoreticky by se prý mohl i udusit, pokud by v ložnici spalo více osob a nevětralo se. Proto je nutné zajistit přísun čerstvého vzduchu v ložnici i v noci a to právě mikroventilací. Řekla jsem si, že tohle nezdravé spaní rozhodně nemohu dopustit a protože máme v ložnici trojdílné okno, tedy tři mikroventilace, všechny jsem na noc pootevřela v domnění, že těmito škvírkami se dostane do ložnice dostatek čerstvého vzduchu, ale ložnice se příliš neochladí. To byl zcela mylný názor. V noci jsem stále víc zalézala pod deku, nakonec mi koukala jen hlava. O půlnoci mi už z deky vykukoval pouze nos, studený jak psí čumák. Je to stejné jako když máte studené nohy. Neusnete ani se studenýma nohama, ani se studeným nosem. Byla jsem nucena vylézt z postele a větrání rázně ukončit. Sice jsem zbytek noci spala v nezdravém prostředí, ale nastala naprostá spokojenost. Moje čidlo čichu se rozhodlo riskovat spánek v nezdravém vydýchaném vzduchu, plném roztočů, alergenů a já mu ráda vyhověla. Starého psa novým kousků nenaučíš i když se hodně snažíš. Pro mé tělo je asi lepší teploučko a spánek v přidušeném stavu

Tváře zimy
Měsíc leden je odvozen od slova led, protože kdysi u nás bývalo v lednu opravdu ledu hodně. Leden býval měsícem odpočinku od fyzicky těžkých prací, jelikož se nedalo pracovat v lese ani na poli. Slovo odpočinek je však zavádějící, nejednalo se o žádné válení na peci. To my dnes odpočíváme rádi celou zimu, v době mrazu se nám nechce ani vylézt z přetopených příbytků. Leden prý je pro duševní zdraví rizikový měsíc, jak uvádějí statistiky o výskytu úzkostí nebo depresí. Máme za sebou údajně nejdepresivnější den roku, takzvané Blue Monday, které připadá každoročně na třetí lednové pondělí. Ale není třeba si zoufat, ne každá smutná nálada znamená depku. Před námi jsou lepší časy než ty, které jsme už nechali za sebou. Je to čekání na jaro, které si já zkracuji oblíbeným pečením. Dnes to jsou rohlíčky s jablky a ořechy. Cítíte tu vůni
Pokud ne, tak se musíte snažit sami: 38 dkg droždí, 375 dkg hladké mouky, 45 dkg cukru moučka, 2 vejce, 150 dkg másla, špetka soli, 100 ml mléka. Na náplň nastrouhat velké jablko, přidat nastrouhané ořechy, cukr, skořici. Potřeme vejcem s kapkou mléka a pečeme na 175°C, asi 15 min.

Dnes jsem se dočetla „překvapivou“ novinku. Z kohoutku se covidem nenakazíme a životaschopný virus není ani v kanálu. To se mi fakt ulevilo. Zrovna jsem kohoutkem napustila pračku a zjištění, že jsem k nám nepustila covid, mě mile uklidnilo Ještě víc mě uklidnilo ujištění, že ani z kanálu se nemůžeme nakazit. Je to asi 14 dnů, co nám čidlo od venkovního dálkového teploměru spadlo z balkonu dolů na chodník. Teploměr stále fungoval, ale čidlo jsme přes opakované hledání nenalezli, říkali jsme si, že ho asi někdo hodil do blízkého koše. Ale protože čidlo dál vysílalo signál i po odvezení obsahů košů, došli jsme k jinému závěru. Někdo ho kopl do kanálu, protože teploměr stále ukazoval venkovní teplotu, která se během dne měnila. Stále jsme měli přehled o teplotách, což se celkem hodilo. Objednali jsme si nový teploměr od firmy, které dodání trvalo 14 dní. Alespoň víme, do kterého velkého obchodu, který nás neustále informuje o svých vynikajících službách, už ani nenakouknout.

K Vánocům jsem dostala krásné truhlíky na balkon, abych si zde mohla udělat malou zahrádku, která nezabere moc místa, abych měla bylinky při ruce a mohla se o ně starat, přidávat je do pokrmů. Vymyšleno to bylo perfektně, překvapení bylo velké, akorát to má jednu malou chybičku. V létě jsem na chaloupce, malou zahrádku by neměl kdo opečovávat. Proto jsem si zatím zasadila květinky, které jsou v rozkvětu celoročně. Sice nejsou k jídlu, ale pohled do zeleně prý uklidňuje, tak jsem v klidu a věřím, že jednou tam ty bylinky zasazeny budou. Není kam spěchat. Nelze uspěchat východ slunce ani úplněk. Vše se stane tehdy, kdy se to stát má

V pátek jsem koukla na počítadlo svého blogu a zjistila jsem, že stále nahlížíte, zda jsem své rozhodnutí nezměnila a nevrátila se. Celý víkend jsem se zaobírala myšlenkou, zda začít opět psát nebo nezačít. Nebylo to snadné rozhodnutí, protože blog navštěvují i osoby, které nejsou přívětivé a snaží se druhému jen škodit. Jednou jsem dala na blog fotografii, kdy jsme v bytě měnili svá soukromá plastová okna za kvalitnější. Sklo dveří bylo dříve rozděleno na dvě části. Technik, který byl okna zaměřovat, mi řekl, že by sklo dveří udělal vcelku a rozdělil by je pouze nalepením trámku na sklo. Dnes se skla dělají co největší, tak jsem nalepení trámku odmítla, protože pohledem zvenku to není vidět, je to schované za zábradlím balkonu. Zřejmě blog navštěvují i lidé z našeho domu, tak nám bylo předsedou SVJ oznámeno, že výměnu našich oken bude řešit soudně, o což se také pokusil přes advokátní kancelář. Požádala jsem úřednici stavebního úřadu o posouzení stavebních otvorů v domě. Bylo zjištěno, že předseda si místo jedněch dveří na balkon nechal dát okno, dvěma vlastníkům v domě doporučil vyměnit trojdílná okna za dvojdílná a to vše bez stavebního povolení. Byl narušen jednotný vzhled domu a naše výměna oken je bez problémů, jak uvedla úřednice. Komu není shůry dáno, v apatyce nekoupí. Závist je velice špatná vlastnost, ale kdo chce kam, pomozme mu tam. S předsedou SVJ bude zahájeno přestupkové řízení. Řekla jsem si, že se nenechám omezovat nějakými hlupáky. Zpočátku mě jejich jednání rozhodilo, ale konec je úsměvný Mám ráda všechny naše dveře, jak vnitřní vyrobené z tvrdého dřeva, tak ty balkónové bez příčky ☺☺☺