Vázička se zobrazenými indiány je dílo samotných indiánů kmene Ute.

Něžné květiny z naší zahrady.

A když se vrátíte z procházky unavení, tak si dáte zákusek, zalehnete na gauč a bude vám blaze, stejně jako mně.

A zase prší, teda nazvala bych to spíš jako Ajka :-) Takže jsem se zavřela do kuchyně a vařila a pekla s láskou. A vyšla ohromná dobrota, která se hodí ke každému masu. Nakrájenou cibuli pokapete olejem, posolíte a popepříte. Pečete v horké troubě. Mezitím si naložíte rozinky do červeného vína, přidáte lžičku cukru. Když začnou cibulky chytat barvičku, tak přidáte rozinky s vínem a necháte ještě chvíli zapéct. Teprve nyní dostane cibule tu správnou barvu a chuť. Prostě vynikající. Dobré je to jíst v něčí společnosti, aby vám měl kdo zatlačit boule za ušima. No a pak .... asi delší procházka v přírodě :-)))))

Jistěže stačí obyčejný kus papírku na založení stránky v knize, ale přesto jsem snad udělala radost čtenářům kolem mne.

Jak semena pampelišek putují krajinou, tak přemýšlím, zda by nebyla lepší zahrada na severním pólu, nebo čím by se dala celá zahrada zakrýt, zda nemám chmýří odchytávat a napadají mne podobné nesmysly.

Kvetoucí pampelišky mi na zahradě vadí, ale pampeliškový med je plný slunce a na oslazení čaje vynikající.

Ofina vám prý změní vizáž.
Tak to zkoušíme, upravujeme, natahujeme a užíváme si vzájemné pozornosti.