Uška

  -  o životě u nás na vsi

  Úvodní stránka
 

 Návštěvní kniha
Oko  -  do duše okno
 

praví staré známé moudro charakterizující lidský orgán zraku. Převedeme-li si tato slova do reálu, znamená to, že takový pohled do nitra člověka může být zamřížovaný, šmouhatý, zaprášený, zamlžený, orosený nebo jednoduše úplně zatažený. Jeden z mála národů, kteří se nebojí nechat ostatním nahlédnout do svého nitra, jsou Nizozemci. Jejich okna jsou totiž veliká, čistá a hlavně - bez záclon! V poslední době se i u nás začínají objevovat okna bez zahalení. Přiznám se, že za dlouhých zimních večerů se ráda dívám lidem do oken. Takové okno o majitelích dokáže hodně napovědět. Je to jako pohled do očí. Zvu všechny ty, co mají zájem, nakouknout do mých oken.

            



Jsem ve věku, kdy už mě určitě nic nenutí spurtovat za stále vyšším pracovním výkonem a tak svou energii věnuji hlavně naší malé chaloupce. Trávím zde spoustu času, jak na zahradě, tak při zútulňování našeho bydlení. Ráda nakupuji po bazarech staré předměty, které pak s radostí renovuji a začleňuji  do našeho domova.

        TOPlist

    Fotostránky
    mého muže


Říjen 2022



 

Cibule – obyčejná zelenina a přitom neobyčejně prospěšná. Nemusíte z ní při zánětu průdušek vařit různé lektvary, stačí nakrájet na chléb s máslem a máte po dusivém kašli. To už na mně zkoušeli jako na malé holce, kdy jsem se dusila kašlem. Od té doby mě cibule dokáže vždy jen rozplakat

Možná se vám to zdá trochu předčasné, ale ptáci, kteří u nás přezimují, jako jsou sýkory a vrabci, si vhodná místa pro své jarní hnízdění vyhlížejí už nyní na podzim. Pokud jim chcete dopřát ptačí budku, měli byste ji už nyní umístit.

Hodně bylo řečeno o jarní únavě. Už se začíná mluvit i o podzimní únavě. Časem se zjistí, že i letní únava není zanedbatelná. Léto je přeci tak krátké a musíme toho tolik stihnout. Já bych řekla, že na žádnou únavu nemám čas. Sice je podzim, ale stále je teplé počasí, zatím tu máme krásné babí léto. Rozhodně mi nechybí pohyb na čerstvém vzduchu, nechybí mi ani světlo, které je potřeba, aby člověk nebyl trudomyslný. Příroda se chystá ke spánku, ale to neznamená, že my musíme dělat to samé. U nás je čas na práci na zahradě, na kácení stromků. První šel k zemi stříbrný smrček, který před mnoha lety dělal radost jako vánoční stromek. Byl napaden nemocí a začal usychat, tak jako většina stříbrných smrčků v našich oblastech. Následovaly ho dvě túje, které ještě nedorostly takové výše, abychom si s nimi neporadili. Nejprve jsme měli na zahradě živý plot z ptačího zobu, což vyžadovalo časté stříhání. Nyní jsme si vytvořili živý plot z keřů a jehličnanů. Zatímco keř vyroste do výšky 2 m, jehličnan tuto výšku odmítá respektovat. Zastřiháváme je, ale tím se jím změní tvar a už nejsou tak krásné, takže přijde řada i na ně. Jak říkám, pěstujeme si vlastní dřevo na topení. Rady, že bychom měli na podzim trochu zvolnit, víc odpočívat, si necháváme na zimu. V zimě si ráda budu užívat víc polohy vleže, ale ten čas zatím nenastal.

Na podzim klesá příděl slunečních paprsků, klesá aktivita fotosyntézy, chlorofyl se začíná rozkládat. Domnívám se, že se jedná o nejkrásnější rozklad, který zajišťuje příroda. Potěší, nezapáchá, je co pozorovat.

Není třeba chodit za houbami do lesa, při cestách po cyklostezkách se stačí dívat kolem sebe.

Babí léto se letos opravdu vydařilo, stále je možné si užívat slunečních paprsků. Cyklostezky jsou téměř bez cyklistů. Jen občas projedou opravdoví sportovci otužilci v kraťasech a tričku s krátkým rukávem. Vždy mi z toho pohledu naskočí po těle husí kůže. Určitě to budou právě tito otužilci, kdo letos bude zachraňovat naše hospodářství, protože nařízení, že v kancelářích má být teplota 18°C a za pokladnami 16°C, ženy nemohou dlouho vydržet. Proti mužům mají tenčí kůži, jsou náchylnější k prochladnutí svých orgánů, nemocnost bude u žen nejspíš hodně vysoká. Ale je dobré, že pokladním bude podáván horký čaj. Studené nohy a tekutiny zaviní, že pokladny budou často bez pokladních, které budou stát frontu před toaletou.

                         

Naše odpolední svačina, kdy zahrádka restaurace byla bez hostů a bramborák jsme mohli konzumovat tak, jak jsme zvyklí, bez příboru. Ono nám jídlo bylo původně doneseno bez příboru, ale se salátem bychom si neporadili.

Albert Einstein - Konec světa bude, až přestanou lidé zpívat
Já myslím, že konec světa bude, nejen až si lidé přestanou zpívat, ale až se lidé přestanou i smát. Protože den bez smíchu, znamená smutný den. Dnes jsem se smála i v noci. Zdál se mi sen, že se učím skákat šipky, což mi nikdy nešlo. Abych hned neutonula, učila jsem se to na suchu. Netuším, kam jsem dopadla, ale když mě probudil vlastní smích, asi to nebyl tvrdý dopad. Jak je vidět, smích nás nic nestojí, stačí pouze trochu fantazie.
Jak řekl americký spisovatel Louis Mencken - člověk, který se umí smát, i když jen sám sobě, není nikdy opravdu nešťastný.

Babí léto je období, kdy můžeme mít pocit, že léto za žádnou cenu nechce svou nadvládu předat nastupujícímu podzimu. Teploty přes den jsou stále letní, ale noci a rána jsou už chladná. Každému je jasné, že podzim se nezadržitelně blíží. Svůj malebný název získalo toto mezičasí díky všudypřítomným pavučinkám poletujícím ve větru, které pro svou stříbrnou barvu mohou připomínat babské vlasy. V současné době jsou šedé vlasy trendem, dříve si šediny babky zakrývaly, aby se omladily. Myslím, že věk není o barvě vlasů, ale o pocitech, které v sobě člověk nosí. Letošní babí léto přišlo se zpožděním. Přesto, že je říjen, naše rozkvetlé záhony stále září všemi barvami, jezdíme na kole a zatím nemrzneme. Jak s oblibou říkám, babky dokáží ještě ten svět rozzářit

Před lety jsem měla přání nechat v prvním patře chalupy zbourat stropy a mít otevřený prostor s odkrytými trámy a okny koukat na noční oblohu. Naštěstí zvítězil selský rozum. V létě je pod střechou horko, v zimních měsících zase chladno. To byl trend otevřených prostor, který s letoškem nejspíš skončí. Můj sen se letos také změnil. Byl nám nabídnut ke koupi pozemek za naší chalupou a já si přála mít přízemní dřevostavbu do písmene L, která by měla na střeše kolektory, podlahové topení, prostě byli bychom soběstační. To byl opravdu pouze sen. Když jsem se začala zajímat jak na to, zjistila jsem, že v zimě slunce svítí v jiném úhlu, tedy kolektory na střeše nedají potřebný výkon, tepelná čerpadla vydávají věčný rámus, mají velkou spotřebu elektrické energie, atd. Vše má nějaké výhody a nevýhody, raději přestávám snít, topíme vlastním dřevem, užíváme si teplo 23°C. Ono vždy jde hlavně o peníze. V bytovce, kde si lidé v podkrovních bytech stále stěžovali, že byty nevytopí, do dnes nezapnuli topení přesto, že venku je velice chladno. Dříve slunce pálilo do oken a stoupačky byly vždy rozpálené. Možná, že ta energetická krize konečně naučí lidi ekonomicky myslet a ne jen si stěžovat.

Začněte se usmívat, nebo se alespoň přestaňte mračit
Příroda se mění, je méně světla, ale o to více plískanic a větru. Na změnu délky dne reagují moje vnitřní hodiny. Večer, kdy je brzy tma usínám velice brzo, ale ráno vstávám ještě za tmy, neboť moje celoživotní heslo zní, ranní ptáče dál doskáče. Prostě jsem skřivan, který se jen občas promění v sovu. V měsíci říjnu nás dle dlouhodobé předpovědi ještě čeká babí léto. Není třeba být zakaboněný shodně s nepříjemným počasím. Jsou lidé, kteří jsou svou povahou přímo jedovatí. Platí zásada, přistupovat k nim jako k lidem infekčním. Naopak jsou lidé, kteří jsou vítáni pro rozdávání pozitivního přístupu k životu. Jak vysvitne sluníčko, sedíme venku u stolu a louskáme ořechy. Vrátka máme otevřená, aby kolemjdoucí mohli zavítat a zpříjemnit nám tu nepříjemnou práci povídáním o nesmrtelnosti chrousta. I když se zdálo, že ořechů bude letos málo, opak je pravdou. A tak louskáme a sušíme, neboť ořechy jsou nejen zdravé, ale při pečení přímo žádoucí. Ořechy se nemusí přidávat pouze do těst a náplní. Pokud se ořechy nasekají do žmolenky, koláč dostane mnohem lahodnější chuť. Nejen že si pochutnáme, ale zároveň do těla dostaneme plno prospěšných látek. Využití přírodních plodů je mnohem příjemnější a prospěšnější než nakupování doplňků stravy v lékárnách.