praví staré známé moudro charakterizující lidský orgán zraku. Převedeme-li si tato slova do reálu, znamená to, že takový pohled do nitra člověka může být zamřížovaný, šmouhatý, zaprášený, zamlžený, orosený nebo jednoduše úplně zatažený. Jeden z mála národů, kteří se nebojí nechat ostatním nahlédnout do svého nitra, jsou Nizozemci. Jejich okna jsou totiž veliká, čistá a hlavně - bez záclon! V poslední době se i u nás začínají objevovat okna bez zahalení. Přiznám se, že za dlouhých zimních večerů se ráda dívám lidem do oken. Takové okno o majitelích dokáže hodně napovědět. Je to jako pohled do očí. Zvu všechny ty, co mají zájem, nakouknout do mých oken.

Spánek je prý nejsilnějším prostředkem regenerace
To, co nám je schopen poskytnout obyčejný spánek, nenahradí vůbec nic. Spánek mě ochromil a to bez jakéhokoliv varování. Večer jsem si šla lehnout zdravá jak rybka a ráno jsem nemohla vylézt z postele, chytil mě houser. Kdyby mě chytil opravdový houser, byla bych poštípaná a pomlácená, ale nebolela by mě záda. Nevím, proč se tomu říká houser, lépe by znělo, že mě chytila labuť. Znělo by to vznešeněji, protože labuť je elegantní a krásná. Třeba bych při chůzi nepřipomínala toho šmajdavého housera, ale vznešenou krásnou labuť. Jaro bylo náročné, nejdříve zahrada, kupa dříví, jízdy na kole, abychom dohonili to, co jsme přes zimu zmeškali, tedy objíždění zahrádek u restaurací, abychom zjistili, zda se náhodou nepolepšili ve svých službách a našli tu, kde vaří nejchutněji. Také jsem se rozhodla rozšířit své záhony, neboť jsem zjistila, že zeleninu je možné přihnojovat popelem ze dřeva a obyčejným droždím a tuze jí to svědčí. Takové přetížení určitých partií těla se asi nedalo dlouho vydržet a tělo řeklo dost, teď musí přijít na řadu lenošení. Tvrdá dřina se nevyplácí, lenost se vyplácí okamžitě. Vyhlásila jsem válku aktivitě. Není to vůbec špatné při té zimě, která venku panuje. Trochu odpočinku, aby se svaly zregenerovaly, ještě nikomu neuškodilo, na rozdíl od dlouhého lenošení. Již po pár dnech ležení svaly ochabují a právě zádovým svalům toto nesvědčí.

Měsíc lásky pomalu končí, to ale neznamená, že bychom neměli dál prožívat své lásky a neměli bychom být k ostatním laskaví. Možností, jak nahlížet na lásku, je mnoho. Může to být láska k sobě samému, mateřská láska, ale také láska ve vztahu k druhým lidem. Láska není něčím nadpozemským, co nad námi krouží, nemá podobu šípu, kterou do nás vstřelí Amor, záleží jen na nás, jak ji budeme vnímat. Někde na světě jsou i lidé, co vstoupí do našeho života a přimějí nás vidět slunce v době, kdy vidíme jen mraky. Lidé, kteří nám věří natolik, že i my si začneme věřit. Je nutné mít nějakou naději, že problémy brzy pominou, vidět nějaké světlo na konci tunelu. Když vše selže, je tu ještě žárovka v naší lednici ☺

Kávu meleme za pomoci elektřiny, ale pro vytvoření pěkného zátiší bylo nutné sáhnout po klasice ☺ Spousta lidí si dává kávu, když se cítí unavená a potřebuje nějakou vzpruhu. Kofein funguje rychle a spolehlivě. Rozpumpuje krevní oběh, což člověka po ránu probere. Káva podporuje tvorbu hormonu dopaminu, který zajišťuje dobrou náladu. Já kávu nepiju, každé ráno jsem vděčná za to, že jsem se dožila dalšího dne a k tomu nepotřebuji žádné povzbuzování hormony. Ale když se u nás roztočí mlýnek na kávu, jsou pro mne vždy vyčleněna zrnka kávy, které s chutí drtím ve svých ústech. Možná to má i své důvody, kdy si tělo říká o kofein v jiné podobě. Kofein prý snižuje stárnutí mozkových buněk, snižuje vznik Alzheimerovy choroby. Toto nemohu potvrdit, již dávno jsem přestala hledat některé „ztracené“ předměty. Vždy se neočekávaně samy objeví na místech, kam bych je určitě nedala ☺

U nás jsou ptáčci hodně rozmazlováni. Budky máme na jedné straně, pítko a ptačí koupelnu na druhé straně zahrady. Aby ptáčci měli dostatečný pitný režim, přibylo další pítko. Je zajímavé pozorovat, jak se ptáci od sebe liší. Vrabci sedí většinu času na střeše budky a znuděně pozorují okolí. Sýkorky vyletí z hnízda jak splašené, nevidí, neslyší, stále jen někam spěchají. Vrabci se denně koupou, sýkorky vodu asi nemají rády.

Vnímání vůní se prý v průběhu života mění. Říká se, že čich věkem slábne. Moje zkušenost je, že vůně stále více vnímám. Některé vůně přinesou vzpomínky na dlouho zapomenuté události. Je to proto, že máme tendenci si pamatovat události, které mají zvláštní emocionální význam a v oblasti mozku se zpracovávají spojené s určitou vůní. Vůně čerstvě upečeného chleba mě přivede do dětství, kdy jsem jako malá navštívila pekárnu a na dotaz, zda mám ráda bílou nebo tmavou kůrku, jsem odpověděla, že bílou. Myslela jsem tím méně propečenou, ale dostala jsem tu spodní bílou kůrku, která nebyla vůbec dobrá, ale já se neozvala a jedla jsem ji s velkou nechutí, než mě jiná osoba od toho vysvobodila. Vůně čerstvého letního deště mě přenese do vzpomínek, kdy mi nevadilo, že déšť zanechá neblahé stopy na mých vlasech, že mi promáčí šaty a boty. Vůně rozkvetlých šeříků mě přivede do dětství, kdy jsme pobíhali po parku mezi těmito rozkvetlými stromy. Vůně jasmínu mě přivádí do školních let, kdy jsem chodila s taškou na zádech kolem plotu, do kterého se rozrůstal jasmín. Život je plný různých vůní země, vody, stromů i umělých vydařených vůní. Vůně parfému nám může přinést představu sexuální rozkoše. Vyžaduje to od nás jediné, abychom se pozastavili a začali vnímat všechny ty vůně kolem sebe. Radovat se každý den z maličkostí je lepší, než se neustále mračit. Užívat si přítomnosti, užívat si cestu. Nečekat až zhubnu, až budu mít víc peněz, až... Protože právě teď, je jediné jisté.

Minule jsem psala, že mi na zahradě rostou keře omamné vůně. Jeden z nich se jmenuje Chloisya, aztécká perla. To vystihuje vzezření poupat, kdy květy se otevírají z narůžovělých, perlám podobných poupat. Keř mě kdysi zaujal svými listy, nic jsem netušila o jeho bílých květech neskutečné vůně. Jeden rostlinný řízek jsem si uloupila, i o tom jsem zde již psala. Dlouho trvalo, než z řízku vyrostl keř a neočekávaně začal kvést. Jeho bílé květy mě mile překvapily nejen svou krásou, ale i svou vůní. Tato vůně se využívá pro výrobu parfémů pro ženy, které prý chtějí vonět neodolatelnou smyslností a šarmem. Takto smyslně nám voní každé projití kolem tohoto keře ☺ Keř je neobvykle odolný, přežil moje rozmnožování, tuhé zimy, nezalévání. Takové rostliny mám ráda.

Dva roky jsme měli téměř domácí vězení, proto není divu, že když se někde něco zajímavého koná, moc se mi chce tam být ☺ Dnes se konaly v Levíně keramické trhy a protože se ráda kochám ručními výrobky, navštívili jsme Levín. Kochala jsem se nejen keramikou, ale i krásným přírodním okolím. V jednom malém krámku s keramikou mě zaujala nádherná vůně. Neodolala jsem a zakoupila si malinkatý balíček se sušenými ingrediencemi. Neodradila mě ani cena, za 15 g chtěli 150,- Kč. Nejspíš podražila doprava, tak jako u všeho v dnešní době ☺ A protože jsem měla zakoupenou vůni, ale nikde neměli aromalampu, abych si hned večer mohla vychutnat tu omamnou vůni, musela jsem doma proběhnout chalupu, abych si vytvořila svojí aromalampu. Myslím, že mám unikátní kousek. Když už jsem byla tak kreativní, řekla jsem si, že si mohu vytvořit i vlastní vůni. Na zahradě mi kvetou keře, které náramně voní. Večerní zkouška aromalampy bude s domácími voňavými květy bez poplatku za dopravu ☺

S hadrem a koštětem ke štěstí. Proč úklid prospívá duši i tělu
Návod od výzkumníků jak dát sbohem úzkosti z covidu, z války a ze snížení životní úrovně: Slunce zasvítilo do našich domovů a jako každoročně odhalilo, co jsme dělali v zimě. Kdo celou zimu poctivě udržoval byt jako klícku, budiž pochválen. Úklid je totiž blahodárná činnost pro tělo i duši. Spousta studií prokazuje, že pravidelný úklid domácnosti nám pomáhá udržet zdravé tělo. Podle té aktuální, která vyšla loni na kalifornské Univerzitě v San Diegu, snižuje pobíhání po domácnosti riziko kardiovaskulárních onemocnění o třiačtyřicet procent, mrtvice o třicet procent a jakéhokoli srdečního onemocnění o dvaašedesát procent. Jak tato studie vznikla? Velmi jednoduše. Výzkumníci sledovali životní styl zkoumané skupiny žen z pohledu jejich denní aktivity. Některé trávily hodně času vsedě. Jiné se mnohem více pohybovaly - uklízely, vařily, pekly, staraly se o zahradu. Pracovníci, kteří se výzkumem zabývali, porovnali zdravotní výsledky těchto žen se stupněm jejich domácí aktivity. Vyšlo jim zcela jednoznačně, že pobíhat po domácnosti se vyplácí, a to dokonce ve výše uvedených desítkách procent. Rozdíl je zkrátka přesvědčivý i pro zaryté pohodáře. Kdo nezažil na vlastní kůži, že úklid umí léčit úzkost, ať zvedne ruku. Tato zkušenost je univerzální, a kdo ji nemá, ten prostě nikdy neuklízel. My všichni ostatní víme, že i když se nám stokrát nechce, vzít do ruky mop se vyplatí, a to nejen kvůli předcházení nemocem srdce. Naše duše uklízení taky miluje. V posledních letech jsme zavaleni starostmi, které jsme si před pár lety nedokázali představit. Hladina úzkosti je obecně v populaci hodně vysoko, shodují se psychologové. Pustit se do fyzické práce je jedna z nejlepších cest, jak se úzkosti zbavit. Efekt úklidu na naši duši je skoro okamžitý. Nikoho asi nebaví drhnout sprcháč, tak proč si ke konci této činnosti obvykle začínáme zpívat?

Na vrchu Hořidla, ve Verneřickém středohoří je celoročně otevřena kovová rozhledna. Jedná se o čtvercový podstavec, do něhož je zapuštěný ocelový tubus, kolem kterého se vine vřetenové schodiště s 67 schody. Ve výšce 13 m je zakončeno kruhovým, otevřeným vyhlídkovým ochozem. Je upraveno i nejbližší okolí, je zde odpočívadlo se stoly a lavicemi, ohniště, s připraveným dřevem a klacky na opékání. Poblíž rozhledny se tyčí tajemná, asi 2 m vysoká kamenná postava, vyhlížející jako menhir. Při bližším pohledu je však jasné, že se jedná o umělou a vydařenou napodobeninu, spodek tvoří staré zdivo. Může se skutečně jednat o pietně uchovaný pozůstatek z rozvalin bývalého stavení, na něm je do cementového lože zasazen kámen vhodného tvaru. Mohu říct, že se jedná o krásnou procházku z obce Chotiněves, v tichém prostředí s rozkvetlou loukou plnou petrklíčů, tařice a rašících orchidejí. Pozor, jedná se o chráněné rostliny a udivuje mne, že po celé cestě není ani jedna cedule o jaké rostliny se jedná a že jsou chráněné. Pouze obdivovat, určitě netrhat, bylo by to drahé ☺

Pamatujte na své opeřené hosty
Krmítko v zimě je umístěno skoro na každé zahradě. Ptáci ale zrovna tak jako přikrmování potřebují i vodu. Kromě pití slouží i k jejich očistě. Hlavně v horkých dnech je zdroj vody pro ptáky důležitý, protože mnoho přirozených zdrojů vysychá. Nejjednodušší pítko vyrobíme, když umístíme mělkou misku s vodou v naší zahradě. Vodu vyměňujeme denně, neboť voda je po koupelích ptáčků pěkně špinavá. Hlavně misku umístíme tak, aby nebyla v dosahu koček. Odměnou za péči o pítko nám bude každodenní podívaná na pijící a koupající se ptáky, mezi nimiž často najdeme i plaché a skrytě žijící druhy, o jejichž přítomnosti na naší zahradě jsme neměli ani potuchy.

Včera mě jeden soused pražák trochu rozčílil, dnes to hodně napravil. Přinesl mi starou veteš, už se na něj nemohu mračit ☺

Vlastnoručně vyrobená věc nám vyplavuje přesně ty hormony, které k životu  potřebujeme. Když člověk dělá něco vlastníma rukama, tak jej odvedená práce těší. S takovými aktivitami se poslední dobou u nás roztrhl pytel. Okopávám, natírám, pěstuji, renovuji... Když moje ruce mohou vytvořit něco hmatatelného, přináší mi to radost, a o to jde. Zažívat pocit uspokojení z odvedené práce člověka odvede od starostí, co přináší život. Dnes jsem přemísťovala nařezané klády. Ještě je potřeba vyčistit kameny od mechu a přihnojit podupaný trávník. Zahrada je nekonečná možnost vyžití ☺

Začátkem měsíce května se u nás střídá jedna návštěva za druhou. Vyžívám se v pečení sladkostí. Jedna buchta byla speciálně pro malé dětičky, ale dá se udělat i jako bábovka a když přidáte více kakaa, je vynikající.

Dlouho se přemýšlelo, co znamená namalované písmeno "Z" na vozidlech ruských okupantů.
Vyřešeno. V Rusku došly samolepky.

První máj, a vlastně celý měsíc květen, je svátkem jara a lásky. Muži nás líbají pod rozkvetlým stromem proto, abychom zůstaly svěží, pružné jako větve mladého stromu a krásné jako jarní květy. Když jim to dělá radost, ať v tom klidně pokračují. Je otázka, co s nimi máme dělat my, aby si i oni udrželi šarm, kterým si nás získávali ☺