Uška
 

 Návštěvní kniha

    Oko - do duše okno
 

praví staré známé moudro charakterizující lidský orgán zraku. Převedeme-li si tato slova do reálu, znamená to, že takový pohled do nitra člověka může být zamřížovaný, šmouhatý, zaprášený, zamlžený, orosený nebo jednoduše úplně zatažený. Jeden z mála národů, kteří se nebojí nechat ostatním nahlédnout do svého nitra, jsou Nizozemci. Jejich okna jsou totiž veliká, čistá a hlavně - bez záclon! V poslední době se i u nás začínají objevovat okna bez zahalení. Přiznám se, že za dlouhých zimních večerů se ráda dívám lidem do oken. Takové okno o majitelích dokáže hodně napovědět. Je to jako pohled do očí. Zvu všechny ty, co mají zájem, nakouknout do mých oken.



       TOPlist

  úvodní stránka

        
           



Jsem ve věku, kdy už mě určitě nic nenutí spurtovat za stále vyšším pracovním výkonem a tak svou energii věnuji hlavně naší malé chaloupce. Trávím zde spoustu času, jak na zahradě, tak při zútulňování našeho bydlení. Ráda nakupuji po bazarech staré předměty, které pak s radostí renovuji a začleňuji do našeho domova.

           ____________________________________________________________________________




 

Podzim
je doba sklizní jablek a hrušek. Tyto plody se dají podusit s rumem, s rozinkami a skořicí.   Přelijeme pudinkem, do kterého zamícháme trochu kysané smetany. Už jen vůně naláká všechny do kuchyně, takže podávám teplé, nestačí se vychladit.

Svatý Martin měl přijet na bílém koni, ale poslední dobou mu ten kůň nějak uniká. Neříkám, že se mi to nelíbí, alespoň jsem si mohla natrhat pár květů do vázy.

Ranní mlha na Děčínsku

Zbarvené listí na stromech, na záhonech a pár slunečních paprsků.
Slunce je zdrojem energie a bylo by škoda takové dny trávit jinde než na zahradě.

Bylinky končí svoji sezonu a byla by škoda je nechat uschnout bez využití. Vyzkoušela jsem sirup z máty, meduňky a šalvěje, který jsem dobarvila ovocným čajem. Nemíním ho užívat jako lék, ale přidávám pár lžiček do čaje. Z čaje se tak stává lahodné voňavé pití, které určitě nikomu neublíží.

Trochu květů ze zahrady jsem si donesla domů a suším. Dostaly malinko vody a měly by se sušit pomalu a dlouho vydržet. Tak doufám, že mi budou dělat radost po celou dlouhou zimu.

Čeká nás změna času. Většina lidí střídání letního a zimního času nenávidí. Ani já ho nemiluji, hlavně nevidím pro tuto změnu žádný důvod. Ostatně, přeřizovat ručičky o hodinu zpátky se mi zdá směšně málo. Já bych čas vrátila alespoň o třicet let nazpět.

Že jsi dospěl, víš v době, když se žádná z věcí, co si přeješ, nedá koupit v obchodě. Toto si člověk uvědomí, když něco v těle začne pokulhávat. Velké štěstí je, když se to dá opravit a zas můžeš skákat přes kaluže. A já mám to štěstí, že už si zas bezstarostně poskakuji :-) :-) :-)

Podzimní Kokořínsko se nám pěkně vybarvilo.

 

Ze starého podnosu jsem udělala ještě starší. Stačilo z novin nastříhat pár starých reklam a dát pod sklo. Nyní si mohu při čaji přečíst, co je nejlepší na pokožku, jak na omrzliny a co zabírá na pohlavní slabost. :-)

d

Babí léto nám končí, začíná barevný podzim.

Řeklo by se obyčejná okurka. Jenže ta obyčejná zelenina obsahuje nejvíce vody ze všech druhů zeleniny. Když nepočítáme, jak příjemný je kousek okurky přilepený v parném létě na čele, nemůžeme opominout důležitou roli okurek v kosmetice. Okurka pleť regeneruje, hydratuje, vyživuje a zklidňuje, omlazuje a vyhlazuje drobné vrásky kolem očí. Díky vysokému obsahu minerálních solí a zinku čistí pleť a stahuje póry. Jistě si každá představujete masku z okurky, která stéká až za výstřih, udivený pohled partnera...  Ale tak to není. Stačí nakrájet pár tenkých plátků okurky a potírat si obličej během večerního programu televize. Po ukončení nesmývat, jen dodat noční krém. Pak už stačí pohled do zrcadla, či udělat test dotykem. Malé zázraky se prostě dějí :-)

Podzim je čas na horký čaj, čokoládu, svařené víno... Slunečních dnů bude ubývat, ale my si určitě nenecháme ubrat na dobré náladě, protože jaké dny si uděláme, takové je budeme mít.

Podzimní zamyšlení
Nevím jakým způsobem se mi do poštovní schránky dostal křesťanský časopis Ethos. Přesto jsem se zkusila začíst a nestačila jsem se divit. Dozvěděla jsem se, že lidé se bojí rakoviny, ale že je ještě něco horšího než rakovina. Přiznám se, že slovo rakovina ve mě vyvolává obavy a tak jsem zapřemýšlela, co je ještě horšího. Nepřišla jsem na nic a tak jsem pokračovala ve čtení, abych si přečetla názor vzdělanějších. Nestačila jsem se divit. Horší než rakovina je nevěra! A pokud podlehnete nevěře, je důležité se o tom svěřit svému partnerovi a řešit to společně! To mi stačilo, abych časopis odložila a zamyslela se nad lidmi, kteří věří všemu, co jim kdo předloží. Přirovnávat tyto dvě odlišné záležitosti, je přeci tak nesmyslné. Neodsuzuji lidi, kteří věří v Boha, protože babička mi vštěpovala, jak důležité je nerouhat se. A pokud někdo nedokáže věřit v sebe a potřebuje mít oporu v někom tam nahoře, tak ať ji má.  Ale myslím si, že kdyby si lidé měli zvolit jednu z těchto dvou nabízených možností, tak ani chvíli neváhají nad svou volbou. A snad by si vzpomněli na léty prověřené heslo psychiatra Plzáka: zatloukat, zatloukat, zatloukat. Protože zbavovat se zodpovědnosti za své činy tím, že se svěřím svému partnerovi, je z mého pohledu naprostá zbabělost.

Za čtyři dny nám začíná podzim. I když to venku stále na podzimní počasí vůbec nevypadá, ono to jednoho dne přijde a zas tu budou mlhavá rána, pár propršených dnů, ale i krásné barvy žloutnoucího listí. Traduje se, že podzimní počasí na nás působí depresivně. Každý dnem se stmívá dříve, je pošmourno a lezavo. Nikam se nám nechce a to je právě ta chyba. A tak plánuji. Jsou činnosti, na které v létě nezbyl čas. Na každý den si naplánuji nějakou i malou aktivitu. Mám dojem, že kdybych zůstala po celý den v posteli, tak ke mne vleze depka i přes to zavřené okno. Nejlepším lékem na deprese je pohyb a úsměv. Je to zcela zdarma a účinnost stoprocentní :-)

 

 

Ajka
Bára
Jana
Janka
Jana
Lennka
Lorelai
Marionneta
Magdík
Mokopa
PL
Renata
Rita - Zuzí
sar
Sharka
Tereza
Veronika