Uška
 

 Návštěvní kniha

    Oko - do duše okno
 

praví staré známé moudro charakterizující lidský orgán zraku. Převedeme-li si tato slova do reálu, znamená to, že takový pohled do nitra člověka může být zamřížovaný, šmouhatý, zaprášený, zamlžený, orosený nebo jednoduše úplně zatažený. Jeden z mála národů, kteří se nebojí nechat ostatním nahlédnout do svého nitra, jsou Nizozemci. Jejich okna jsou totiž veliká, čistá a hlavně - bez záclon! V poslední době se i u nás začínají objevovat okna bez zahalení. Přiznám se, že za dlouhých zimních večerů se ráda dívám lidem do oken. Takové okno o majitelích dokáže hodně napovědět. Je to jako pohled do očí. Zvu všechny ty, co mají zájem, nakouknout do mých oken.



       TOPlist

  úvodní stránka

        
           



Jsem ve věku, kdy už mě určitě nic nenutí spurtovat za stále vyšším pracovním výkonem a tak svou energii věnuji hlavně naší malé chaloupce. Trávím zde spoustu času, jak na zahradě, tak při zútulňování našeho bydlení. Ráda nakupuji po bazarech staré předměty, které pak s radostí renovuji a začleňuji do našeho domova.

           ____________________________________________________________________________




 

Často se ptám jak omezit chuť na sladké? Dnes jsem pochopila. Po vyjedení zásob ze spíže, balkonu a posledního poháru, se na sladké asi dlouho nepodívám.

Šťastné a veselé svátky ať máte, se svými blízkými si je užíváte

Nastal čas vánoční. Všichni příbuzní a známí si posílají přáníčka a přeji si vše nejlepší, přejí si zdraví, lásku, štěstí. Děti jsou od rána nedočkavé a těší se, co jim Ježíšek letos přinese. Dospělí trochu zmatkují a snaží se ještě vše dohnat. Kapr je ve vaně, dárky zabalené, rodina pohromadě. Všichni hledí k nebi a doufají, že Vánoce budou trochu bílé. Domov je provoněný vanilkou, vše je nazdobené a přichystané na ten nejkrásnější svátek v roce. Všude je najednou spousta lásky, radosti, citů a štědrosti. Kéž by se tak lidé k sobě chovali po celý rok a ne jen o Vánocích. Nastává večer, rodina se schází u štědrovečerního stolu a všichni jsou spokojení. Mají za sebou vánoční shon, nákupy, úklid a teď už se jen těší na pohodu. Každý sleduje oči těch nejmenších a srdce jim buší štěstím, protože dětská radost je to nejkrásnější. Přitom si nikdo neuvědomuje, že ten největší dar mají skoro všichni doma. Mají zdraví a lásku. Každý z nás, který má tyto dva dárky, má nejvíc na světě.

 

Přeji všem příjemné prožití vánočních svátků.
Hlavně hodně štěstí a zdraví,
protože všechno ostatní si můžete buď koupit, ukrást nebo zdědit.

Cukroví už asi máme každá upečené. Nastává doba mazanců, vánoček, závinů... Kynuté těsto potřebuje pár fíglů. Byly doby, kdy jsme jedli samé mazance, protože jsem stále nemohla přijít na to, proč praskají v troubě. Dnes už vím, že po vytvarování musím nechat těsto na plechu kynout další půl hodinku, pěkně přikryté utěrkou. Pak teprve namazat a vložit do předem dobře vyhřáté trouby. Těsto už v troubě nenabude, nemění tvar, takže nepraskne. Jak jednoduché, jen to vědět :-)  Po dopečení pouze otevřít dvířka a nechat pomalu vychladnout. Pečivo je vláčnější. Teď už je dílo mistrovsky povedené a budeme jen chváleny :-) I když u nás se nechválí, u nás se pronášejí poznámky typu:  zas budeme tlustí jak vepři. Ale důležité je, že dlouho nemluví, protože si ucpávají pusy dokud plech není úplně prázdný.

Manuální práce dělá život zajímavějším. Když se dětičky nemohou dočkat svátků, musíme je zaměstnat. Ale hlavně, kdo si hraje, ten nezlobí :-) Takže se celá rodina může zapojit do příprav nejhezčích svátků. Námětů se vždy najde dost a co se jednou naučíš, to se může hodit.

Ježíšek už čeká na balkoně na zazvonění a určitě se těší na pozvání do tepla našeho domova.  Jsem hamoun, Ježíšků mám plný balkon, protože nevím, který Ježíšek vstává za svítání. U nás se občas objeví nedočkavci, kteří budou chtít nadělovat v časných ranních hodinách. Ostatně tak, jako každý rok :-)

PEČU,  PEČEŠ, PEČEME ..... ale kdo to bude jíst, když si každý hlídá figuru :-)

Zatímco tady padala ledovka o „kousek“ dál se nosily kraťasy a kvetla jarní louka.

Na adventním věnci hořely čtyři svíčky. Bylo slyšet, jak si mezi sebou šeptají. První svíčka vzdychla a řekla: Jmenuji se POKOJ. Ráda bych přebývala mezi lidmi, ale jim na mě nezáleží. Moje světlo sice svítí, ale lidé žádný mír nedodržují. Její světlo bylo čím dál menší, až docela zhaslo... Světlo druhé svíčky zakmitalo a svíčka řekla: Jmenuji se VÍRA, toužím svítit lidem na cestu životem, ale  oni mnou pohrdají, jsem prý nemoderní a zbytečná. Lidstvo nechce o Bohu ani slyšet, nemá tedy cenu, abych svítila. Průvan zavál místností a svíčka zhasla... Smutně se ke slovu přihlásila třetí svíčka: Jmenuji se LÁSKA. Toužím být v lidském srdci, ale lidé si mě nevšímají. Vidí jenom sami sebe, tvrdí, že volné vztahy jsou lepší, že je třeba si užívat. Už nemám sílu, abych hořela. Její světlo se zachvělo a zhaslo... V té chvíli vešlo do místnosti dítě. Podívalo se na svíčky a řeklo: Proč nesvítíte, kdo vás zhasl? V tom se ozvala čtvrtá svíčka a zašeptala: Neboj se! Dokud já svítím, nic není ztraceno! Mé jméno je NADĚJE. S mojí pomocí se dají i ostatní svíčky znovu zapálit. Od ní pak dítě zapálilo zápalku a všechny ostatní svíčky. Plamen NADĚJE by v našem životě neměl nikdy zhasnout. Každý z nás  by měl plameny POKOJE, VÍRY, LÁSKY a NADĚJE stále udržovat..

Svatý Martin měl přijet na bílém koni, ale nepovedlo se.
To neznamená, že nemáme ani jednu vločku:-)

Ještě jsem stihla upéct koláč, na kterém si všichni pochutnáváme. Nyní bude cukrářský půst, aby to předvánoční kradení cukrátek víc chutnalo:-) U nás je běžné, že s termínem Vánoc upadá i zájem o cukroví. Uloupené po malých dávkách v předvánočním období je nejžádanější.


dříve

nyní

Kouzlo barev
Jak jde čas, získávám víc zkušeností s barvou a štětcem. Začínám si být víc jistá a nebojím se změn. Dříve jsem používala pouze odstíny barev zakoupených v prodejně. Dnes si barvy míchám sama a vždy s velkou netrpělivostí očekávám, jaký odstín vznikne. Většinou z toho vznikne malé překvapení, podobně jako když zkoušíte nový recept v kuchyni :-)

Když se řekne podzim, představím si barvy listí šepotajícího v korunách stromů a slunce, které teple září. Podzim je období nejkrásnějších barev a vůní. Vzduch je jimi prosycen. Vyjdu ven a line se ke mně hned měkké teplo oranžového slunce, které posílá poslední zbytky svých paprsků hrajících si mezi listy, co šumí ve větvích. Prostě pastva pro duši, vše si ukládám do paměti, abych lépe přežila přicházející tuhou zimu.

Jeden nový kousek ze silného tepaného plechu, který ovlivnil mé rozhodnutí,
dát do pergoly trochu toho starého železa :-)

 

 

Ajka
Bára
Jana
Janka
Jana
Lennka
Lorelai
Marionneta
Magdík
Mokopa
PL
Renata
Rita - Zuzí
sar
Sharka
Tereza
Veronika