Stará  zrcadla jsem zlikvidovala a místo nich jsem připevnila nějaké drobnosti. Bylo by škoda se zbavovat těchto kusů nábytku. Do pokojíčku přišla něžná bílá dekorace. Do pokoje nad gauč přišlo upozornění, že ten gauč se má také používat k lenošení.

Jablka zalitá karamelem, poměrně zdravé mlsání. :-)

Když ráno kohouti na vsi kokrhají, sousedi šílejí.
Myslím, že náš kohout je nechá v klidu vyspat.

Tak toto zrcadlo, které bylo kdysi součástí toaletního stolku, nám dodalo zprávy z roku 1920. Rozhodně zajímavější čtení než čtení dnešních novin. Na jeho místo přišel obraz zakoupený na Bazoši, který má svůj příběh napsaný na zadní straně i s datem věnování.

Blíží se Vánoce a já dlouhé večery trávím čtením téměř stoletých novin. Přiznám se, že si to  užívám a ani politiku nevynechávám. Tímto pokladem bylo podloženo zrcadlo, které už potřebovalo vyměnit. Pár ran kladivem a mám postaráno o zajímavé čtení.

Snažím se, aby se mi v kuchyni líbilo.

Blíží se vánoční čas, čas hojnosti. Pro většinu hojnost všelijakých sladkostí. Náš žaludek se připravuje na sladké, tučné a kypré pečivo. A tak vymýšlím lehká jídla, která by náš žaludek připravila na sváteční hodování. Ne vždy platí, že co je staré, je také dobré. Ale v gastronomii to platí určitě. A tak jsem zabrousila do starých kuchařek a uchvátily mě žitné placky. Kdo by odolal, když se dočte, že žitné pečivo je vhodné pro ty, co chtějí zpevnit tělo, ztratit tuky a posílit svaly. To asi chceme všichni, ale nám se to prostě nepovedlo. Placky měly chlebovou chuť a byly nádherně křupavé. Takže se jedly s výraznou česnekovou pomazánkou a… vůbec jsme neztratili tuky a nezpevnili tělo. To se opravdu nedalo nepřejíst se. Připomnělo mi to návštěvu jedné restaurace na Slovensku. Objednali jsme si jídlo, a aby čekání nebylo dlouhé, nabídli nám čerstvý domácí chléb a sádlo se škvarky. Chuť obědu mi v paměti neutkvěla, ale když si vzpomenu na ten předkrm, tak cítím stále tu vůni a chuť a začínám slintat :-)

Advent je období čtyř neděl radostného očekávání.
Jsem jak malé dítě, moc se těším a očekávám plno dětské radosti.
Je skvělé koření života myslet na ty, které milujeme.

Pečení je radost. Ano, vždy se najde někdo, kdo to sní s velkou radostí.

Občas to potká každého zahrádkáře, ale žádný nemá při pohledu na rozrytý trávník plný krtinců radost. Boj s vetřelcem není jednoduchý, žádná metoda není stoprocentní. Bohužel za výskyt krtka si částečně můžeme sami. Výskyt krtka značí, že půda v naší zahradě je v dobré kondici a krtek se pak v takové půdě drží i několik let. A tady vidím náš největší problém. Pokáceli jsme starou velikánskou třešeň, ale kořeny se rozkládají pod zemí a tím nalákaly žížaly, což je pro krtka největší pochoutka. Krtek od sousedů si řekl, že u nás je podstatně lepší menu, než v jejich prolezlé zahradě a přestěhoval se. Zatím jsem ráda, že máme krtka lenocha, udělá vždy jen jeden krtinec. Ten zlikvidujeme a ráno se objeví nový.  Marný boj. A tak jsme zakoupili jakési granule, které se mají po odstranění krtince nasypat do díry. Nepříjemný pach má krtka vyštvat. Párkrát jsme to zkusili, ale krtek není žádný blbec. On se naučil ten otvor pod hromádkou pěkně udusat, takže jej při nejlepší vůli prostě nenajdeme. Nezbývá nám nic jiného, než se obrnit trpělivostí. Krtek nemá rád hluk a ten teda na naší zahradě je. Trávu sekáme každý týden a kosou to rozhodně neděláme. Je tu naděje, že krtek v zájmu zachování klidu se zas vrátí tam, odkud přišel. A pokud ne, tak si na něj s radostí počkám a ten jeho kožich mu pořádně vypráším.