praví staré známé moudro charakterizující lidský orgán zraku. Převedeme-li si tato slova do reálu, znamená to, že takový pohled do nitra člověka může být zamřížovaný, šmouhatý, zaprášený, zamlžený, orosený nebo jednoduše úplně zatažený. Jeden z mála národů, kteří se nebojí nechat ostatním nahlédnout do svého nitra, jsou Nizozemci. Jejich okna jsou totiž veliká, čistá a hlavně - bez záclon! V poslední době se i u nás začínají objevovat okna bez zahalení. Přiznám se, že za dlouhých zimních večerů se ráda dívám lidem do oken. Takové okno o majitelích dokáže hodně napovědět. Je to jako pohled do očí. Zvu všechny ty, co mají zájem, nakouknout do mých oken.

Poslední zásoby z naší zahrádky. Celé léto jsme jedli zeleninu a ovoce v bio kvalitě, aniž bychom si to museli připomínat. Bude mi hodně scházet, že jsem si mohla zajít na zahradu a utrhnout to, na co jsem měla právě chuť.

Vrch Rač leží nad silnicí Mělník – Dubá. Je to místo, které přímo vybízí k trempování a k zdolávání skal, ze kterých jsou nádherné výhledy do okolí. Vždy když tudy procházíme, doneseme horolezcům, kterým se nezadařilo, pár svíček.

Dnes se u nás prohledávaly zásoby, aby pro neohlášenou dětskou návštěvu bylo něco sladkého na zub. Salko se použilo při vaření pudinku, pak stačilo nadrtit pár karamelových sušenek, nastrouhat čokoládu, ořechy a vychladit. Je to výtvor ladící oku, je to rychlé a je to chutné.

Už cítíte vůni podzimu? Podzim opět začíná. Někdo podzim miluje pro jeho barvy, někdo jej nenávidí pro jeho sychravost. Podzim bude našim společníkem po několik měsíců, bez ohledu na naše přání. Pro mne je největší problém zvyknout si, že je nutné na sebe navléct víc než jednu vrstvu oblečení. Na druhou stranu ho mám ráda pro zvolnění tempa, popíjení horkého voňavého čaje, zachumlání do teplých dek, návštěvy knihovny, pořizování vánočních drobností. Podzim má své hezké stránky, ale okrádá nás o světlo, což je důvod obklopit se doma uklidňujícím světlem svíček. I během podzimu svítí slunce v plné síle a svými paprsky nám dokáže vykouzlit úsměv na rtech. Můžeme jen doufat, že letos se slunce před námi nebude moc ukrývat.

Zahrada na první pohled plná krásných a barevných květů nemusí být pravým rájem pro včely a čmeláky. Většina hodně přešlechtěných květin a keřů má pouze sterilní květy a pro včely i čmeláky má minimální význam. Proto je důležité vysazovat do zahrady medonosné rostliny, jinak se květy ovocných stromů nedočkají opylení a těžko získáme bohatou úrodu ovoce. Včely na zahradu jen tak nepřiletí, musíme je umět nalákat na květy plné nektaru. Mezi medonosné rostliny patří rozchodník nádherný, který kvete v pozdním létě. Tedy v době, kdy se už ostatní trvalky pomalu připravují na zimu a jak je vidět, včelky dokáží ocenit mojí péči a snad se budou na zahradu rády vracet. Celé dny máme květinku obsypanou pilnými včelkami.

Nejsem zastáncem zavařování, nepěstuji plodiny, abych ničila jejich vitamíny vařením. Snažím se vypěstovat jen to, co jsme schopni zkonzumovat hned po utržení, protože čerstvost ovoce a zeleniny je pro nás prioritou. Hlávky zelí letos vyrostly o něco větší než obvykle, nejspíš za to může deštivé počasí. Zelí uložené ve spižírně se samo o sobě nikdy netransformuje do kysaného zelí. Dříve či později je napadnou plísně a po několika týdnech se roztečou ve smradlavou slizovitou hmotu, která má daleko ke křupavému nakládanému zelí. Tedy jsem hledala nějaký způsob, jak úrodu zpracovat a zkusila jsem ukrajinský rychlý způsob nakládání zelí. Přeci jenom Ukrajina vždy měla blízko k těm nejchytřejším, k zemi, kde zítra již znamenalo včera. Věřím, že v nakládání zelí dosáhli určitého úspěchu ☺ Je třeba nakrájet nebo nastrouhat zelí, smíchat s nastrouhanou mrkví a přidat sůl dle chuti. Pak už jen dát do velké sklenice, malinko pěchovat a zatížit. Já použila kilové závaží v igelitu. Teď budu čekat 7 dnů, abych zjistila, zda jsem zvolila ten správný recept.

Nejvhodnější dobou pro sběr šípků je měsíc září
Šípek je vyhledávaný bojovník, který bojuje hned dvakrát. Jednou když ho trháte a podruhé, když ho konzumujete. Po staletí je využíván k boji proti infekcím a projevům onemocnění, jako jsou kašel, nachlazení, chřipka a dýchací potíže. Obsahuje vitamín C, který je rozhodující pro celkové zdraví našeho těla. Bílé krvinky obsahují 20krát větší množství vitamínu C než jiné buňky a vyžadují neustálé doplňování, aby imunitní systém pracoval na své optimální kapacitě. Rozhodně je lepší dojít si pro céčko do přírody než do lékárny. Ještě jste nebyli nasbírat šípek? Brzy přijdou mrazy a bylo by škoda sílu šípků nevyužít ve svůj prospěch.

Vegetariáni pozor, i rostliny vnímají!
Skutečnost, že rostliny reagují na lidské emoce a myšlenky, potvrdili vědci již v šedesátých letech minulého století. V Japonsku funguje přístroj na měření duševního stavu rostlin. O jejich rozpoložení vypovídají vědcům barevné žárovky napojené na senzory na listech. A aby toho nebylo málo, vědci zjistili, že rostliny cítí i bolest. Ukazuje se, že rostliny reagují i na lidská anestetika, přestože nemají nervy jako člověk. Vegetariáni hledící na masožravce jako na vrahy, by si měli nejprve zamést před vlastním prahem ☺ Po zjištění těchto informací přemýšlím, co dnes uvařit k obědu, zda dát do hrnce kus masa nebo to, co se přede mnou ukrývá ve větvích túje. V obou případech budu za barbara, ale abych nikomu nestranila, použiji raději dva hrnce ☺

Hortenzie latnatá je nenáročný keř a květy dokáží měnit barvu. Z našich bílých květů se časem stávají lehce růžové. Jediné co tento keř potřebuje, je časně zjara ostříhat neboť kvete pouze na nových výhoncích. Pak dokáže svými květy zdobit zahradu po dlouhý čas. Zkouším množit řízkováním a vypadá to, že se zadaří k nelibosti mé polovičky, neboť určitě nebude rád, že bude muset objíždět další ostrůvek keřů. Pro sekání má rád rovné travnaté plochy a ne objíždění stromů a mého fofru, který chápe jako naprostou zbytečnost, když nepěstujeme obilí. Fofr byl nepostradatelným pomocníkem v době, kdy se obilí mlátilo ještě cepy. Při čištění obilí docházelo k oddělování plev a prachu od zrna obilí. S fofrem se pracovalo tak, že se točilo klikou, roztáčely se lopatky uvnitř, které vytvářely vítr a ten vyfoukával lehčí prach a plevy od těžších zrn.

O politiku se zajímám jen okrajově, abych si zachovala klidnou mysl, abych jednou za čas mohla dát některé straně svůj hlas. Mám dojem, že politici a občané nebyli nikdy tak rozhádaní, jako jsou dnes. Hodně problémů nám způsobil koronavir, kasa je prázdná, není kde brát, je nutné se zadlužovat. Rozhodla jsem se uvést svůj názor k bytové politice, protože o bydlení jsem se vždy zajímala a zajímat budu. Dříve jsem nemohla skousnout názor presidenta Havla, že naše sídliště jsou jak králíkárny. V těch králíkárnách lidé žili a myslím, že jim bylo dobře, protože jiné možnosti bydlení na rozdíl od pana prezidenta nepoznali. Když jsme se s manželem po svatbě mohli přestěhovat do družstevního bytu o velikosti 85 m2, byli jsme šťastní, že máme svojí králíkárnu. Tenkrát byty byly přidělovány buď městem nebo zaměstnavatelem. Většina mladých na byt musela nějaký čas čekat, ale věděli, že se jednou dočkají. Pak přišla revoluce a pár špatných rozhodnutí politiků. Úředníci uvítali, že mohou rozprodávat městské byty, jak tehdejší vláda rozhodla. Státní byty se odprodávaly nájemcům za hubičku nebo se dražily za vyšší peněžní částky. Města se ráda zbavovala svého majetku, protože povinností majitele je starat se o svůj majetek a kdo by se rád nezbavil svých povinností, když se mu kasa plnila zlaťáky. Ale protože zlaťáky jsou kulaté, brzy se rozkutálely. Na stavbu nových domů nejsou peníze a tak se toho ujaly developerské firmy. Zájem každé firmy je vydělávat, a protože s jídlem roste chuť, staví se nové domy a byty se prodávají nebo pronajímají za velké peníze. Nakonec i uložení peněz v bankách se jeví jako špatné rozhodnutí, takže lidé své peníze ukládají do nemovitostí a nelze se takovému rozhodnutí divit. Jen tam jsou peníze dobře uloženy, protože Listina základních práv a svobod zaručuje, že váš majetek je nedotknutelný, tedy že o něj nepřijdete a že vám bude i vydělávat, na rozdíl od peněz uložených v bance. Tak nám vznikla bytová krize, ze které není cesty ven. Mladí lidé nemají šanci získat byt za slušné peníze, musejí se zavázat k dlouhodobému splácení, pokud chtějí bydlet ve vlastním. Vstupují do rizika, že pokud dlouhodobě onemocní,  přijdou o zaměstnání, nebudou mít na splátky a o byt přijdou. S touto myšlenkou není vůbec jednoduché žít. Lze si sjednat i nájemní bydlení, které má výhodu v tom, že lidé nejsou vázáni na určité místo, mohou se kdykoliv přestěhovat. Ani toto bydlení není levné a nikdy nebude. Naopak by se díky místopředsedkyni ČSSD paní Maláčové mohlo ještě prodražit. Rozhodla se bytovou krizi řešit tak, že pro ty, co vlastní investiční byty navrhuje vyšší zdanění těchto bytů. To by znamenalo zvýšené smluvní nájemné, neboť majitelé by tyto náklady promítali do výše nájmů. Začal by kolotoč, který má paní Maláčová ráda. Zvyšovala by doplatky na bydlení, zvyšovala by minimální mzdy, zvyšovala by mzdy státním úředníkům, aby si zachovali životní úroveň, zvyšovala by důchody, aby důchodcům zbyly finance na jídlo, atd. Hradily by se náklady na bezdomovce, aby se z nich opět stali občané, kteří se zařadí do pracovního procesu, protože jen pracující osoba odvádí státu daně a zákonné odvody, jen pracující osoba má možnost utrácet a podporovat výrobu. Při insolvenci občanů by se dál snižovala procenta, které je nutné ze vzniklých dluhů uhradit, aby byli lidé státem zbaveni dluhů a měli motivaci opět pracovat. Nehledě na to, že se tito dlužníci zavázali k určitému plnění a oboustranně uzavřené smlouvy se stávají pro věřitele cárem papíru. Nastal by kolotoč dalšího státního zadlužování jen proto, že paní Maláčová se zcela chybně domnívá, že lidé s investičními byty by se jich pro vyšší zdanění zbavovali a trh by se zasytil byty. Položme si otázku, kdo tuto bytovou krizi v devadesátých letech zavinil. Kdo v té době vládl na úřadech a rozprodával bytový fond jen proto, aby si naplnil kasu a vybudoval pár dětských houpaček. Děti z těchto houpaček se přehouply do dospělého věku a nastoupily do rozjetého kolotoče s bydlením, ze kterého je těžké vystoupit.

Nastal čas pro sklizeň i hodování. Švestek se u nás urodilo málo, ale na koláč se vždy dají někde natrhat. Poslední dobou peču koláče z litého kynutého těsta, které je lehčí než klasické a dobře se s ním pracuje. Výsledek je vynikající, hlavně pokud neuspěcháte kynutí. Zkusila jsem dát  pod švestky pudink a musím jen chválit. Stačí půl litru mléka a dva pudinkové prášky, trochu více osladit, nechat vychladnout a natřít na těsto. Ta chuť sladkého pudinku a nakyslých švestek, kdy těsto není tak suché, je přímo famózní. Kdo nezkusí, neví. ☺

Měsíc září je měsíc vděčnosti a hodování. Nastává čas pro sklizeň, odměna za  práci na zahradě. Sklízíme to, co nestačili sklidit slimáci. Zjistila jsem, že slimákům moc chutnají květy dýně Hokaido. Výhonky, co nerostou do výšky, mají okousané květy. Naštěstí na chuť těchto květů slimáci přišli až v této době, kdy na záhonech už nemají co jiného okusovat.